Čteme jako diví
Krom Harris jsem rozečetla ještě Zlodějku od Sarah Waters (contemporary british ... I guess, jestli ne, tak mě opravte) a je to hodně inspirované Dickensem, takže se to určitě bude líbit všem jeho nadšencům. Nejspíš mu dám ještě jeden pokus. Viděla jsem totiž Olivera od Polanskeho, a přestože se mi líbil, nabyla jsem dojmu, že můj Oliver je mnohem morbidnější. Sirotci trpí, bojují o život! Polanskeho Oliver je spíše pohádka, ale opravdu moc pěkná.
Ach bože ... jídlo ... to je nejspíš radost a strast celého mého života. Takže už jsem našla fitko, které se mi pozdává a jakmile dorazí říjnová výplata, začnu své tělo mučit třikrát týdně třicet minut, abych byla krásná a sexy (což samozřejmě JSEM, ale můžu být ještě víc, že? :o) O jídle bych vám mohla povídat pořád. S Davim stále vaříme s Albertem a nemůžeme si ho vynachválit. Třeba včera jsem obalovala párky v kukuřičném těstíčku a čekají nás jablečné kroužky (protože nám babi dala spoustu jablek). A tak nějak všelijak.
Jedné věci se stále vyhýbám. Bakalářce. Do konce září bych měla zajít do školy. Zatím tam nikdo není. Zhruba do prosince/ledna bych ji měla přepsat. Chjo. A to jsem si myslela, že Hodiny ani Paní Dalloway už nikdy NIKDY neuvidím. Chjo.
