Full of emotions
Zajímalo by mě, jestli všichni blogeři trpí "jak-tenhle-zážitek-asi-popíšu-na-blogu" komplexem. Mám hlavu opět plnou myšlenek, dojmů, pojmů, slovních průjmů, emocí a zážitků. Už si dokonce píšu poznámky do svého flying founu, protože se mi líbí, že se na něm dá psát jako na klávesnici. Jen občas bobek nechápe, že by se měl otočit! Asi je natvrdlý po mně.
ZDRAVÍ
Dospěla jsem k přesvědčení, že každý zdravotní problém je výkřikem mé psyché, která se mi snaží něco důležitého sdělit. Rozluštit její morseovku není zrovna snadné. Teď se pokouším pochopit jidiš nejspíš.
Jak jsem k tomu dospěla? To máte tak ... arytmické srdce se objevilo ve chvíli, kdy jsem řešila vztahové problémy ... zlomená noha ve chvíli, kdy jsem si toho nabrala až přespříliš a úplně zapomněla na relax ... No ale jak si vyložit tu svou Harry Potter ruku, to opravdu nevím.
Vrátila jsem se zrovna od lékaře, který mě poslal na ortopedii ... fajn, tam jsem ještě nebyla. A naordinoval mi 3 brufeny denně - předávkovat se nemůžu (ujistila jsem se), neuspí mě to (další chytrá otázka ... jdu večer tancovat a chci z toho něco mít) a je to dobré jako prevence proti revmatismu!!! To jsem opravdu nemusela slyšet ...
Při příležitosti už třetí návštěvy mého praktika za posledního půl roku (se snažím předehnat důchodce a aspiruju na diagnózu: hypochondr) jsem neplatila ani korunu, protože se sestřička rozhodla, že je čas na preventivku. Číslo na váze se mi teda vůbec nelíbilo! Padly na mě mdloby, protože není možné, abych za den přibrala kilo a půl, když se už tři týdny držím na stejné váze! No ale mám to černé na bílém a vedle toho BMI, které mi zvedlo tep. WTF? Po cestě domů jsem si koupila houbičky a hrášek. Oběd bude BEZ smetanové omáčky ... doma jsem vytáhla váhu a zvážila se znova. No fakt! Tak jsem sundala sarong, svetr i kalhoty (pořídila jsem si nádherné hnědé káro gatě, do kterých se vlezu!) a kilo a půl bylo najednou pryč. HA! Omáčka bude ... :D :D
HA
Promítám si v hlavě změny, které se udály poté, co jsem přestala brát prášky.
- čistím kliky doktorům asi o 256% více než kdy dřív
- jsem enormně inward-looking nebo spíše preoccupied with myslef?
- hýbat se mi připadá naprosto normální, ba co víc - zábavné a naplňující!
- nedovedu odolat karamelu, který jsem dříve nesnášela ... takže Snickers a nová tyčinka Karmen (najdete ji hned vedle Kaštanů a Mileny :o) jsou mí téměř každodenní společníci
- kokosové mlíčko od Mullera a portské, které jsem schopna pít pořád (sklenka z člověka ještě nedělá alkoholika) - což mi připomíná, že portské už není, musím zajet do Karoliny :o)
- černé tečky!!!
- dovedu ocenit krásné ženy a své touhy neskrývám :D cítím se velice svobodně
- nejspíš se mi zcvrkl žaludek, protože už toho nesvedu sníst tolik jako dřív a ani nemám chutě! Furtžerky do mě padají jen když jsou poblíž a vím, že je to z nudy - ne proto, že bych měla nezvladatelnou chuť/potřebu zklidnit nervy
- nálady lítají nahoru a dolů častěji a výrazněji než kdy dřív ... pokud to zas přijde, tak jsem fakt manio-depresivní anebo spíše trpím jen sezónní depresí, což se potvrdí s příchodem prvních jarních paprsků ... no, když nad tím tak uvažuju, krizové období přišlo koncem září a drželo se do počátku prosince ... pak to bylo cik-cak a s novým rokem jsem si naordinovala TOLIK činností, že prostě depka nemá šanci!!! Pozitivní myšlení k tomu ... i když ono se to lehko říká, když se člověk plácá v bahně, je mu všechno úplně jedno a pozitivní myšlení ho dovádí k šílenství - víme, známe.
- a ten můj spánek ... včera jsem poprvé po dlouhé době usnula kolem 11 ... a samozřejmě nemohla vylézt ráno z postele
OCD - OBSEDANTNĚ KOMPULZIVNÍ PORUCHA
Ano, já trpím úplně vším :D (ne že bych OCD hledala na wikipedii, jen občas koukám na Glee) No ale posuďte sami ... mé oči, nohy a ruce spolupracují bez zjevné přítomnosti mozku! Mozek je naprogramován tak, aby neutrácel, protože už toho utratil moc a je třeba šetřit na Erasmus. (sponzoři, kteří by mi chtěli pořídit botky na irsko a latino, mé číslo účtu pošlu obratem :o) Včera jsem šla do knihovny (zaplatit pokutu) a mé oko ve svém zorném poli uvítalo knihkupectví. Dalo signál mým nohám a ty vyšly daným směrem. A ty pak daly signál rukám, které pobraly tři knihy a v dalším okamžiku už vytahovaly kreditku. Mozek s tím neměl vůbec nic společného.
A že se to opakuje! Má tour de Ostrava city pokračovala směrem k tramvaji, v jejíž blízkosti se nachází Unimoda - můj oblíbený sekáč. A stalo se totéž! Oči postřehly výlohu, nohy vykročily, ruce zaplatily.
Dnes jsem nutkání odolala. Zakryla jsem si oči hned, když spatřily obchod se sypanými čaji ... vzpomněla jsem si totiž, že nutně potřebuji směs na Yogi a zároveň se mi vybavila částka, kterou jsem v tea shopu nechala naposledy. V této chvíli byl mozek přítomen.
Musíte ale uznat, že když ne obsedantně kompulzivní, tak nezodpovědná a život si užívající plnými doušky určitě JSEM :D :D
POŽITKY
Oblečení - káro elegantní třičtvrťáky a kalhoty ... no nekupte to za dvě stovky!
Knihy - Soucitnost od Dalajlámy, Až se tě život zeptá od Cecelie Ahern (tahle autorka má TAK originální a perfektně zpracovaná témata, že by bylo škoda ji nezahrnout do své "knihovny" která je právě ve stavu "neurčitý počet krabic") a konečně Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové, které mi jsou doporučovány ze všech stran, počínaje Luce :o)
Tance - v úterky karibské tance, v pátky latinsko-americké (což je vlastně totéž, že), v neděli irské ... a Anička láká do Galtishe, když já pořád nevím, čas čas čas
Hudba - zamilovaná do svého výběru nazvaného Inspiration
Kreativní psaní - stále v kontinuálním procesu tvorby ... nový kousek o mých pocitech z Osvětimi coming soon a těch nápad, co mám v hlavě ... jéje!
Mix-it - dnes pro něj vyrážím a už se nemůžu dočkat až vyzkouším :o)
ALTRUISMUS
Někdy k němu člověk může dospět aniž by tušil jak. Když láska překračuje hranice srozumitelnosti ... Když naplňuje, rozzařuje, inspiruje, motivuje, posiluje a přitom nic nežádá a nepotřebuje ... Když mění pohled na život ... Když je daleko víc než pozemské touhy, pak je to láska platonická, láska altruistická.
A já se každým dnem ujišťuji, že mým posláním je dávat lidem naději, ukázat jim radosti života, podpořit láskou, bezpodmínečným přijmutím, pochopením a bezbřehou trpělivostí s jejich nedůvěrou v sebe sama. Mým posláním je učit lásce k životu ... zda-li skrze jazyky, toť otázka, na kterou stále neznám odpověď. Možná skrze umění, které je tak naplňující a oči/srdce otevírající. Snad na to přijdu brzy ...
