Historky z natáčení, alternativní porody, a tak
Dlouho se mi nestalo, abych rozesmála sama sebe. Asi budu trošku (e)mentál. Ale když ono je to fakticky tak směšné, že když si po sobě čtu, co jsem na fejsbuku napsala, musím se smát.
Mám pro vás dvě roztomilé story týkající se mého výjezdu ... takové ty byrokratické věcičky, které nikoho nebaví, protože z nich člověk roste a roste.
Měla jsem zařizovací den. Vytiskla a odevzdala jsem esej, která se týkala alternativních porodů. Kdyby někoho zajímal dokument o porodech doma v Americe, může si na youtube najít The Business of Being Born. Film trvá hodinu a půl; bez těch článků, co jsem četla, působí hodně jednostranně. A když už to tak zmiňuji, nebylo by od věci napsat trochu více.
Pod alternativním porodem si představuju jakýkoliv porod, který se nemusí nutně odehrávat v leže na zádech, v nemocnici, bez "samozřejmého" nástřihu a léků na tišení bolesti. Neříkám, že jsem sadistka, která se vyžívá v bolesti a je PROTI medicíně. NE, to fakt nejsem. Jen si myslím (na základě toho, co jsem četla, slyšela, viděla a taky díky svému selskému rozumu), že ne vždy je zapotřebí léků, lékařské intervence a všech těch vymyslítek, bez kterých jsme dovedly (ano, my ženy) stovky let rodit.
Protiargumentem obvykle bývá nepochopení, proč by žena neměla chtít využít všechny moderní vymoženosti, když přeci slouží k jejímu zdraví a kvalitní péči, atd. Proč? Protože je to naprosto proti přírodě, POKUD jde všechno hladce. Zdůrazňuji pokud. V opačném případě je klasická medicína vítaným společníkem.
Co mi na porodech připadá fakt vtipné, je skutečnost, že se pořád ještě rodí na zádech v leže. To jako proč?! Zatím jsem ještě nenatrefila na video s doktorem, který by dělal klasiku a byl schopen uznat, že jiná alternativa je mnohem lepší. To bych chtěla vidět. A přitom informací o tom, jak jsou jiné polohy daleko přirozenější pro dítě i pro matku, je všude VŠUDE spousta. Nejsem fyzik, ale zákon o gravitaci jsem pochopila už hodně dávno.
Teďka by mě někdo mohl chtít ukamenovat, protože "až to zažiješ, budeš mluvit jinak." Třeba jo, třeba budu, ale pokud by jednou šlo všechno hladce, nevidím důvod, proč by mi nestačila jen porodní asistentka. Bára o tom moc pěkně píše.
Ze všech vědeckých článků založených na letitých výzkumech jsem se dočetla třeba to, že spousta žen ani netuší, že by mohla rodit jinak než v nemocnici. Že bezpečnost je naprosto stejná u obou typů. Že u nemocničních porodů dochází daleko častěji k poporodnímu krvácení (nejsem si jistá, ale haemorrhage by mělo být vnitřní krvácení), ženy dostávají epidural a podobné léky, pokud se dlouho nic neděje, lékaři vyvolávají porod uměle, atd. Že u alternativních porodů se k tišení bolesti využívá voda, masáže, akupunktura, homeopatika. Na porod se čeká tak dlouho, dokud se sám nespustí. Maminka má miminko u sebe hned a nikdo jí ho nebere. No prostě spoustu zajímavých, statistikou dokázaných informací, které ale ve videu moc nejsou. Film je plný miminek a porodů a je velice emotivní :)
Tak jsem teda odevzdala s Míšou esej, na studijním vyzvedla potvrzení o studiu, v kartovém centru si vyzvedla samolepku na ISICa, stavila se v mBance, kde mi udělali radost, když mi řekli, že v Anglii nebudu platit ani za platbu kartou, za výběr nad 2000Kč, ani za platbu na zahraniční účet. Proč mám teda sakra AirBank? Jo, už vím, protože škola nemá ráda mBank. Neřeším, jinak bych se zbláznila. Z banky jsem vyrazila do pobočky T-Mobile.
Historka číslo jedna ....
Už předem jsem si zjistila, zda-li se dá smlouva přerušit, abych tam nešla zbytečně. A ano, dá, maximálně na 84 dnů, ale každý měsíc musím stejnak zaplatit 120kaček. Což je pořád lepší než 250. Tak jsem tam přišla a sdělila slečně svou žádost. "Ne, to nejde," odpověděla okamžitě. Byla jsem neústupná, ale v rámci slušného přístupu, samozřejmě. Našla to. (na jejím místě bych se asi cítila blbě, kdybych musela uznat, že zákazník ví více než zaměstnanec) Takže jsem byla hodně milá, aby se nemusela cítit hloupě. Chápu přece, že nikdo nemůže vědět úplně všechno. Já si taky nemůžu zapamatovat, co je synchronic a co diachronic. Respektive, který přístup je který :D Zpět do T-Mobilu. Takže slečna se jala vyřizovat mou žádost, když tu se odkudsi objevila jiná paní, která když zjistila, co děláme, mi hned začala nabízet VÝHODNÝ paušál za pouhých 1500kaček, abych mohla volat zdarma domů. Skočila jsem jí do řeči. Dvakrát. Víte, občas se ptám sama sebe, která vlastnost mi chybí, že tyhle obchodníky nedovedu pochopit. Anebo pochopit asi jo, ale dělat bych to nemohla.
Historka čísla dvě se odehrála v pojišťovně ...
Nestalo se tam nic do nebe volajícího, jen mě pobavilo, že se do pojištění, které se týká odcizení a poškození mého majetku, nepočítá telefon, laptop a nejspíš ani foťák. Že prý max částka je 10 tisíc, ale nezahrnuje tyhle dražší položky. Tak jak jsem řekla, nejspíš jsem si pojistila jen svá sekáčová trička. Hlavní je, že jsem pojištěná proti únosu letadla. Bez toho bych se ani neodvážila vzlétnout.
Jediné, co se mi dnes nepodařilo sehnat, protože nevím, KAM bych měla zajít, jsou baterky do váhy, abych si mohla zvážit kufr. Baterky jsou ploché a kulaté a větší než ty, co se dávaj do hodinek. Elektro?! Ani nevím, jestli ještě existují hodinářství.
