Já si lítám, já se vznáším
Přísahám, že se mám dobře. Fakt. Moje dušička si léta vysoko v oblacích a směje se jako divá. O svém fyzickém těle to ale říct nemůžu. Pokud neumřu na omrzliny, tak určitě na podchlazení nebo revma nebo nějakej zánět v mé zasádrované noze, která se už X-tý den rochňá ve vodní lázni.
To máte tak ... venku prší, že. Ano, i já jsem i všimla. A co si myslíte, že tak asi dělá moje sádra? Zkuste si představit panáčka z hlíny, kterého jste jako děti určitě rádi dělali (tady je měkké I, že? netýká se to těch dětí, ale vás ... Steli?) a co se s ním stalo, když jste ho nechali přes noc venku a začalo pršet? Ano, správně, rozsr .. ehm ... rozpliznul se. Tak zhruba nějak tak reaguje i moje sádra. Netřeba dodávat, že jsem byla v pondělí u doktora a nechala si ji "přelepit" novou vrstvou a že teď vypadá úplně stejně jako před "opravou", že?
A proto jsem zrušila veškerou výuku a do školy taky nepůjdu, protože bych jednou zase ráda chodila jako normální člověk. A tancovala. Mamka má pravdu v tom, že jsem upřednostnila druhé před svým zdravím. Navíc studené nohy rovná se rýma, kašel, chřipka. Cítím se mizerně. Fyzicky. Má psyché je na tom ale velice dobře. Jen má teda výčitky svědomí, že všechny povinnosti háže k ledu. Naštěstí není retardovaná, tak může doma psát eseje a anotace a číst do školy a zkoumat historickou mluvnici, kteroužto tímto jmenuje nejpřínosnějším předmětem semestru. Opravdu se bavím! Šťourat se v Middle English, hádat moderní ekvivalenty a překládat je TAK kreativní činnost, že se mi ani nechce po 90 minutách končit. A to prosím opravdu nejsem sarkastická.
Cílem tohoto krátého článku bylo přesvědčit vás o mé skvělé náladě. Věřím, že říjnové období Madame Melancholické se už letos nevrátí. Když jsem ale viděla tento článek z psychologie.cz (snažím se to nečíst, protože mě to vždycky nějak zdeptá), nemohla jsem jinak než přečíst si "radu". A jako popravdě .... já nevím ... já nevím, co se se mnou občas děje ... jak definovat ty stavy, které zažívám ... jestli se v tom moc šťourám anebo jsem opravdu lehce narušená ... přinejmenším teda na podzim a v zimě ... nejspíš mám nějakou sezónní poruchu, řekla bych ... no ale brouk v hlavě pořád je, protože ta rada z článku je opravdu výmluvná (a já už navíc nejsem puboš, kterej se hledá!) ...
