Jakože \"proud vědomí\"
Hanka říkala, že si mám určitě vzít hluboký výstřih, a když dostala jedničku, tak mi to s tím výstřihem v smsce ještě zdůraznila, takže jsem se půl hodiny prohrabávala skříní, objevila, co jsem objevila a dostala za tři, protože jsem měla okno jako Rockefellerova výkladní skříň a nevzpomněla si na ani jednoho romantika, což je trapné, protože tam jsou jenom tři a jedním z nich je E.A.Poe.
Zjistila jsem, co je to pocit absolutního štěstí a svobody, když jsem vycházela z knihovny se zaplacenou upomínkou a přemýšlela nad tím, co dobrého koupím na oslavu své "dobré" známky, protože takové věci by se neměly opomíjet a já se v té chvíli cítila neuvěřitelně svobodná, respektive osvobozená od všech děsivých věcí (čti od školy), protože jsem právě zvládla nejtěžší zkoušku zimního semestru třetího ročníku na katedře anglistiky.
Naučit se třicet devět otázek z lexikologie by možná bylo snazší, kdybych se úplně vyhnula ložnici, ve které se nachází počítač a tedy internet, ale proč bych si to dělala snadné, že, když to můžu mít složité, a tak se těch třicet devět otázek učím už celé odpoledne a během toho učení jsem stihla vypít dva půllitrové hrnky ovocného čaje, uvařit sobě a mamce krupicovou kaši a napsat do svého papírového deníku spoustu nedůležitých informací, které se mi ale momentálně důležité zdají (jakože zítra už nebudou a za rok už vůbec).
