Lazily
Mám líný den!
Nechce se mi dělat nic pořádného, tak se věnuju jen tomu, co mi činí radost. Prvně jsem se musela vyfotit, abych svět neochudila o svůj nový letní sestřih. Po více než 15 letech mám vlasy po ramena. To je tak, když nedovedu odhadnout své matematické schopnosti a vypálím na kadeřníka "10cm" Kadeřník mi mé vlnité vlasy jen pokropil vodou (?) a střihnul. Nechtělo se mi nic namítat, ale nemusím být dvakrát tak chytrá jako Einstein, abych věděla, že vlnité vlasy se MUSI namočit, aby se daly šmiknout dorovna. No neva, aspoň nevypadám jako helma. Po prvotním zděšení "Panebože! Kde mám vlasy?!" jsem zírala tak dlouho do zrcadla, až se mi to začalo líbit. Taky pomohlo, že jsem si vlasy umyla, hezky se zvedly a zhoustly.
Pippi copy jsem si zagumičkovala až dneska a fascinuje mě, jak skvěle drží, aniž bych použila lak/tužidlo/whatever. Teď ještě barvu a budu si pískat, jaká kočka to jsem! Henna je na cestě.
Healthy lifestyle mi leze trochu na mozek. Mé snahy nejíst pečivo fungují. Nicméně efekt žádný, protože se mi pořád ještě nechce hýbat. Snídat jáhlové/pohankové/rýžové/špaldové kašičky (spolu s ovocem, oříškama a arašídovým máslem) mě baví a většinou díky nim nemám moc chuť na sladké (pokud se ovšem nenudím, jako zrovna dneska ... a doma není NIC, NIC!) Piju spoustu vody a zeleného čaje a jsem lehce na rozpacích ze zjištění, že bublinkované vody opravdu nemají vliv na pomerančový zadek. Jak jako NEmají? Takže jsem si bez pocitu viny koupila sprite :D Ten cukr v tom ale moc healthy nebude, o tom žádná. Vyzkoušela jsem uzené tofu a nechápu, proč jím pořád maso, když tofu 1) voní, 2) chutná daleko lépe a 3) bílkoviny má rostlinné; a maso mi 1) nevoní, 2) leckdy vůbec nechutná a 3) a je drahé. Vlastně vím proč. Někdy mám chuť. Ale nestojí to za to. Leda tak maso mleté, které mi voní a chutná a nejsou v něm žádné nechutné křupavé/žužlavé kousíčky.
Do healthy lifestyle patří i henna, kterou jsem si konečně objednala. Snad bude pokus číslo dvě (po X letech) úspěšný a mé kadeře luxusně zrzavé a lesklé. Ještě před nákupem henny jsem si pořídila přírodní mýdla. Jedno je africké, vhodné na mou měsíční krajinu, jeden kráter vedle druhýho a slunce v nedohlednu (čti: záda). A druhé je tuhý šampon, vonící po citrusech, kterým jsem si už dvakrát myla vlasy. Zatím nevidím žádný rozdíl. Vlasy jsou po umytí docela tuhé a mám z nich pocit, že určitě nepůjdou rozčesat (ne že bych používala hřeben .. ehm), ale jakmile uschnou (trochu je poňuchňám ručníkem a pomačkám, abych z nich "vytáhla" vlnky), jsou hladké, hebké a úplně v pohodě. Před úplným uschnutím do konečků dávám krém na suché konečky. Ten teda přírodní není, to by chtělo ještě napravit.
A v srpnu se s Peťkou vrátíme do Expressky. Slíbila jsem to. Chce se mi a nechce se mi. Zpohodlněla jsem. Skotské tance v Leedsu nebyly moc náročné. A ta čokoláda, hmmm.
Přestože mám líný den, věnuju se i činnostem obohacujícím mou slovní zásobu. Nevím teda, jak se učit slovíčka, protože má paměť někdy funguje skvěle (přečtu = vím), někdy hůř (přečtu desetkrát = nemám ani páru), ale to mi nebrání v tom, abych si je z druhého dílu Flavie de Luce nevypisovala. A přijde mi vtipné, že ani advanced slovník to občas nedává, tak mě zachraňuje google. A to prosím nejde o neologismy, ale o archaismy (nebo slang?)!
Dočetla jsem Babičku. Čtu Povídky malostranské. Jak jsem předeslala, mám teď Léto s českou knihou a náležitě si ho užívám. Dalším kouskem na řadě je Navzdory básník zpívá. Pak mi dojdou domácí zásoby nepřečtených českých knih a budu muset do knihovny. A na podzim anglo-americká tvorba in English :)
Na Colours letos opět nejdu. Ještě pořád nejsem zlatý důl. Ale vyrazíme s Beloved a PaP na Keltskou noc do Plumlova, protože loni se mi tam tááákhle líbilo a ten pocit sounáležitosti bych ráda zažila znova. A taky si připomněla, proč mám ráda irské tance a proč je musím nějak vtěsnat do svého každotýdenního diáře.
Poslední řádek patří mé milé San, která mě velice pobavila, když mi popřála k "zasnoubení" ... nenapadlo by mě, že pravá ruka může někomu připadat jako levá :D Friends Forever :*
