Letní knižní veletrh
Jak už jsem předeslala dříve, sobota byla v Ostravě dnem knižního veletrhu, na kterém jsem samozřejmě nemohla chybět. Doprovodila mě mamka a Drahouš, který se sice tvářil statečně, ale z jeho svižného kroku mi bylo jasné, že by se nejaději co nejdříve vytratil. A to jsem mu nedopřála. Musela jsem si celý veletrh projít hned dvakrát. A kdybych neměla u nohy kouli, byla bych tam možná i teď.
Ještě před vstupem na výstaviště jsem si u stánku Knihcentra vyplnila dotazník a mohla si vybrat knihu zdarma. Volba padla na Rudého draka od Jamese A. Owena (dětskou knihu, samozřejmě). Spolu s knihou jsem dostala i dárkové předměty jako notýsek, záložku, propisku.
Jakožto dlouholetý člen městské knihovny jsem měla vstup jen za deset korun, čímž jsem ušetřila šedesát, které se hodily později. Na veletrhu jsem posbírala všechny možné katalogy, letáky, pořídila si Literární noviny a odnesla si celkem tři knihy.
Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli - Pierre Bayard (Host) - o tomhle kousku jsme si s Eveli četly už loni a obě nás zaujal. Myslela jsem si, že to bude větší sranda a ona je to esej. Hodně dlouhá esej. Ale tak aspoň se něčemu přiučím a snad se mi to během následujících dvou let bude hodit. Bližší info dodám po přečtení - teprve jsem začala :o)
Anin duch - Vera Brosgolová (Argo) - parádní obálka, která mi hned připomněla Persepolis, takže jsem si ani moc nečetla o čem kniha je a koupila ji. Jedná se o komiks (vypadá to, že se na ně více zaměřím ... jak jsem je mohla 22 let svýho života tak přehlížet?!) a přeložil ho Miloš Urban, mé drahé :o) K přečtení mi stačily asi dvě hoďky a moooc se mi líbil, takže tuhle mou neschopnost napsat pořádnou recenzi berte jako doporučení!
Posel - Markus Zusak (Argo) - já vážně miluju všechny obálky od Arga! Pamatujete si na Zlodějku knih? Válka, vypravěč smrt, a tak? Už jste ji četli? Ne? Tak já se teď pouštím do dalšího kousku od Zusaka, protože anotace mě opět navnadila a lehce připomněla Gaarderovo Tajemství karet, i když s tím bude mít asi pramálo společného.
A rozečtených knih mám opět stopadesát. Což je dáno tím, že při cestování po městě s kabelou plnou učebnic nemůžu tahat bichle. A každý den mám chuť na něco jiného.
Zkoušela jsem si spočítat, kolik knih asi stihnu přečíst do konce života. Kdybych letos stihla tu sedmdesátku, jakože to nakonec vypadá, že ji asi stihnu, a pak každý další rok přečetla zase asedmdesát kousků, a dožila se stejného věku jako mé dvě prababičky (93 let),mohla bych do své smrti stihnout 4900 knih. ... Málo, žalostně málo. Nemám šanci stihnout všechno, co chci. A navíc, třeba se těch 93 vůbec nedožiju a třeba těch 70 každoročně ani nezvládnu ...
A už pro vás chystám svůj obnovený, upgradovaný seznam knih k přečtení. Protože katalogů jsem si odnesla opravdu hodně a natrefila jsem na pořádnou kupu knih, které prostě musím mít. Však to znáte. Nadšení a následná depka. Kdybych uměla psát recenze, možná by mi i posílali recenzní výtisky, ale pes je zakopaný ve slově "kdyby".
