Mám se mám
Učím, překládám, čtu, vařím, cvičím a mám se dobře :)
Náš byteček se pomalu mění v útulné hnízdo, kde je radost trávit čas. Spousta nám toho ještě chybí, jako třeba matrace, skříň na oblečení a skříňky do kuchyně. Taky asi záclony/závěsy a kuchyňské světlo s bodovkama na linku. Vybavovat domov je moc prima aktivita, která mě stále baví!
Hodin angličtiny teď moc nemám, takže mi zbývá moře času na čtení. Jooo, čtení ... stále se nacházím v druhém díle Sirotčince. A dnes jsem si pořídila dvě české knížky, Pod sněhem od Petry Soukupové a To prší moře od Radky Třeštíkové. Všude se o tom píše, tak jsem podlehla tlaku reklamy a navštívila knihkupectví. Moc jsem se přemlouvat nemusela. Ostatně, reklama nereklama, já chci mít všecko!!! Nicméně, knihy v češtině jsou SAKRA drahé! Ani se nedivím, že se za ně lidem nechce utrácet. V bookshopu bych si za cenu dvou českých knih pořídila minimálně tři/čtyři anglické. A protože neumím psát recenze, tak mi nikdo žádný recenzní výtisk nepošle :D Chjo. A to jsem prakticky profesionální čtenářka už přes 20 let.
Apgrejdovala jsem kuchařku přepsáním receptů z Albert magazínu. Pořád experimentujeme a zkoušíme nová jídla. Máloco vaříme dvakrát. Ale třeba pizzové buchtičky (á la mini verze Honzíkových buchet na slano) nebo tortelliny s houbovou omáčkou jíme celkem často. Teď jsem opět zcela propadla chuti lilku. Takže v čajovně si nedávám nic jiného než baba ghanoush a doma jsme vyzkoušeli lilkové minipizzy, zapečený lilek a prostě bych ho mohla jíst každý den. Nějaký tip, co z lilku připravujete vy?
S Mr Imperfect jsme se přihlásili na listopadový Festival Psychologie.cz v Praze, kam se strašně moc těším a jsem neskutečně zvědavá, jaké to bude. Jejich web teď už sice nesjíždím každý den, ale psychologie mě rozhodně nepřestala bavit. Stále ještě jsem nedočetla tu Velkou knihu, no a pak se chci vrhnout na jednotlivé směry, které mě zaujaly. Knih je nepřeberné množství. A člověk si musí vybírat.
