Máme se fajně
Budu doufat, že bakalářská práce může být složena z ukázek (hodně hodně ukázek) a duchaplných komentářů založených na dedukci, občas nějakém tom názoru literárního kritika a především vlastním názoru, protože pokud ne, tak je to v háji ... Jakýmsi zvláštním způsobem se mi dnes v práci podařilo třináct stran rozmožit na sedmnáct. 17! A to jen díky citacím z jedné třetiny knihy (ještě zbývají dvě plus celá paní D.) a bože-co-tím-ta-Mona-chce-jako-říct komentářům. Nejspíš bych měla smazat větu: It is obvious that Mrs Dalloway and The Hours are books and it does not have to be mentioned at all. Postrádá smysl, že? Abyste si nemysleli, že jsem úplný blbec, je třeba dodat, že hledám v obou titulech symbol knihy ... Ale jsem na sebe pyšná. Pokud dnes večer odvedu podobnou práci (nejlépe dvojnásobnou), mohla bych se vyšplhat tak na 22 a ve čtvrtek na konzultaci bych mohla hrdě prohlásit, že jsem pracovala celý týden, co tady profe nebyl. Pinocchio hadr!
Mé marnotratné a nenažrané já se dnes opět pomnělo. Černé sponky se zelenými kamínky, infantilní sponečky s žabkama a vanilková chalva. Čili nic zvláštního ...
A dozvěděla jsem se, jak se vyrábí kombucha. Houba, která se namočí do vychlazeného a ocukrovaného (na tři litry tak 10kg cukru) čaje stojí jen stovku. Ale pořídit deset kilo cukru bude HODNĚ drahé. Jestli se vám zdá, že pak bude kombucha příliš sladká, paní ze zdravé výživy by vás poučila, že ta houba všechno vsákne a přemění na enzymy a podobné zdravé věci. Po deseti dnech se dá použít znova. Jen je třeba koupit dalších 10kg cukru. Tak teď sháním demižon a čekám až slevní cukr. Jinak ta paní taky říkala, že se kombucha nejen pije, ale taky se s ní myjou vlasy a koupe se v ní. Je skvělým lékem na celulitidu a já už vím, co budu napouštět do bazénu, až se staneme milionáři.
Co se týče stěhování, už sháním někoho, kdo má velké auto a pomalu se dívám po krabicích, do kterých přijdou knihy a knihy a knihy. Ještě že pracuju v bookshopu :o) Ale jelikož se stěhujem k Eveli, krabice bude potřebovat prvně ona. A kdyby to nestihla do 25.května, bude ze mě slečna bezprizorní :D
Pocity, které mnou cloumají, jsou tak WOW, že nevím jak jinak bych je mohla popsat. Prostě se strašně moc těším. Přivezu si knihovničku, naskládám do ní knihy (už mám zase nový systém) a ty, které se nevlezou (už jich bude pořádná kupa) rozestavím po jiném nábytku. Rozvěsíme plátna (na kterých je Shiva, Ganesha, Buddha, irský propletenec) a natáhneme čajovnický koberec (tzn propálený). A prostě všechno bude mít své místo, protože konečně získáme PROSTOR. Sice si moc přeju, aby už byl 25.květen, ale s koncem května se blíží i deadline k odevzdání toho mého zázraku. Tak to abych to s tím těšením moc nepřeháněla a usilovně psala!
A vsadím se, že určitě nemáte tak skvělou šéfku jako já. Zadala mi spoustu úkolů, ale řekla mi, že kdybych propadla psací euforii, nemusím nic dělat a mám se věnovat psaní. Mona poctivá ale samozřejmě nejprve všechny úkoly splnila a až pak se pustila do euforování :o)
Ještě jedna malá samochvála na závěr. Už jsem napsala jeden abstrakt k bp (o pyrotechnice), jeden opravila (o programování) a spolunapsala sedmistránkový článek o předpovídání časových řad (s Davim). Taky se mi v hlavě líhne skvělý koncept k přípravě na maturitu z Aj, který podrobněji zpracuju next semester a nadhodím před šéfkou jazykovky. Protože já prostě chci učit reálie a literaturu!
