Mé letní čtení
Během prázdnin jsem si vynahradila všechny školní dny, kdy jsem zrovna neoplývala časem ke čtení. Na následujících řádcích bych se ráda vyjádřila (nebo vyřádila?) k přečteným kouskům. Jak je u mě zvykem, nečekejte recenze. O schopnost recenzovat jsem nikde nezavadila, či lépe řečeno jsem se ještě (stále) nedokopala k tomu, abych se to naučila.
Tak tedy, mé letní čtení ...
Zaklínač - Andrzej Sapkowski
Určitě to znáte. Všichni o tom mluví, každý to zná, někteří ujíždí na počítačové hře, jen vy jste stále příběhem nepolíbeni. A tak se jednoho letního dne rozhodnete, že je třeba se trochu dovzdělat v oblasti fantasy, kor když se považujete za milovníka tohoto žánru. První dva díly jsou souborem povídek, které na sebe více méně navazují. Seznamují nás se zaklínačem Geraltem a jeho partou přátel i nepřátel, s příšerkami a monstry, bájnými tvory a místopisem příběhu. Sečtělé jedince by mohly zaujmout adaptace známých příběhů a pohádek. Počínaje třetím dílem začíná skutečná sága, která se vrací k některým povídkám a věnuje zápletce více prostoru. Pro mě je Zaklínač jedno z těch 5 hvězdičkových čtení, u kterého nevidíte, neslyšíte, nejíte, nespíte, chcete jenom číst a číst.
Lovec draků - Khaled Hosseini
Atmosféru Hosseiniho románů miluju. Afghánistán pro mě vždy byla velká neznámá, což změnil právě Hosseini. MUST READ. Tečka.
Vedlejší pokoje - Radovan Menšík
Kolikrát za život se vám stane, že vyrazíte na dovolenou a seznámíte se se spisovatelem? A ještě navíc oceněným Knižním klubem? Jeho román je především o filosofování (nejen o Bohu) a o sebepoznávání. Vypointovaný závěr je velmi chytrým zasazením dílku do skládačky. Cvak. Nojo, to mě nenapadlo. Chytré, moc chytré.
Jíst, meditovat, milovat - Elizabeth Gilbert
Už se vám stalo, že jste se zamilovali do filmu, odkládali čtení knižní předlohy, a když jste se ke knize nakonec dostali, měli jste chuť román zase založit mezi ach-jo-to-je-fakt-zklamání knihy? Tak přesně takovou zkušenost mám se svým "oblíbeným" filmem. Proč uvozovky? Po namáhavém přelouskání jsem se opět vrátila k filmu a ... ne, to by nešlo! Co se ve mně změnilo, že ani Javier Bardem nevykouzlí úsměv na rtu?
Jiskra v popelu - Sabaa Tahir
Dost dobré čtení. No ale pamatuju si akorát tak písek a nějakou pevnost a ... že by má selektivní paměť vypovídala něco o kvalitách knihy? Útržky, pouhá změť obrazů a dobrý pocit. Snd si u druhého dílu vzpomenu aspoň na jména hlavních protagonistů.
Pipi dlouhá punčocha - Astrid Lindgren
Věřili byste tomu, že i když byla Astrid jednou z prvních autorek, ke kterým jsem se jako dítě dostala, tak mě Pipi ve formě knihy úplně minula? Napraveno! S úsměvem a lehkou nostalgií po dobách již minulých.
Harry Potter - Joanne Kathleen Rowling
Před svou cestou na ostrovy na Prokleté dítě jsem se vrhla na poslední dva díly, které jsem stále ještě nečetla v angličtině. Ano, existují příběhy, které mě nikdy nezklamou. A i to "Dítě" má něco do sebe, protože prostě Harry.
Sabríel - Garth Nix
Dlouho opomíjený kousek v knihovničce přišel na řadu uprostřed léta. Jako pěkné to bylo, hezké fantasy/young adult. Zaujalo, ale nijak extrémně moc nenadchlo. Kdyby se naskytla možnost přečíst si další dva díly, tak proč ne, aktivně vyhlédavat je ale nejspíš nebudu.
Fotograf z Osvětimi - Luca Crippa
Co se literatury o Židech a celkově o válce týče, nezajímá mě ani tak estetická stránka, jako spíše informace. Ale literatura faktu by mě asi moc nebavila. Těžko hodnotit takové počiny. Buď se vám tento žánr líbí, nebo ne.
Úžasná Zeměplocha - Terry Pratchett
Konečně přišel ten správný čas vrhnout se opět do zákoutí Zeměplochy. In English. Barva kouzel mě docela dost nudila. Náročnějšímu čtení moc nepomohla ani zápletka, kterou jsem si marně vybavovala ze svého prvního čtení. Naštěstí jsem měla po ruce i Čarodějky na cestách, které mě opětovně přesvědčily o výjimečném talentu (nejen rozesmát) sira Pratchetta. Další z MUST pro všechny milovníky fantastiky.
Životní cyklus rozšířený a dokončený - Erik Erikson
Mému nadšení do psychologické literatury neúspěšné přijímačky neuškodily. Jen tak se nevzdávám a hlavně mě to moc baví. I když číst Eriksona bylo značně NAMÁHAVÉ. Jakože dost namáhavé. Jak jsem již naznala, někteří psychologové neoplývají zrovna citem pro čtivé psaní.
40 dní pěšky do Jeruzaléma - Láďa Zibura
Cestopis tak trochu hodně jinak. Chcete-li se pobavit, Láďova pouť vaše touhy uspokojí i s přidanou hodnotou ve formě zamyšlení nad životem.
A co vy a vaše prázdninové čtení? Máte stále ještě v mysli kousek, který byste rádi doporučili? Jsme jedno velké ucho ;)
