Merry ... after-Christmas
Od posledního zápisu uběhly tři týdny, které by se daly shrnout jednou větou: Dusivý kašel se proměnil v ničivý uragán, který mi zneškodnil bránici, jež se do dnešního dne stále nevzpamatovala, na den vyřadil z provozu můj líbezný hlásek, v další den ho proměnil v super sexy chrapot a tak nějak pořád se spolu s rýmovým oceánem pořád projevuje a nedá mi pokoje. Miluju rozvitá souvětí. A irituje mě, že pořád mluvím přes nos a vykašlávám si plíce.
Ne, u doktora jsem nebyla. Jo, vím, jsem nezodpovědná. Jasně, máte pravdu, antibiotika by mě z toho dostala hned. Ale když už jsem si usmyslela, že budu žít zdravě, nezměním svůj názor jen proto, že mě trochu zmohla rýma a kašel. Takže jsem cumlala hallsky (k ničemu), zázvorové pastilky (konec suchému kašli), lišejníkové pastilky (neskutečně drahé a naprosto k ničemu) a přistoupila na bromexin. V druhém levelu jsem si začala vařit průduškový čaj, přidala do něj extra tymián, med, citron a nastrouhala zázvor (při jakémkoliv zaškrábání v krku bolest hned ustoupila). Pak mi začal lupat hrudník ... takže jsem vyzkoušela colostrum (po kterém ustal kašel a hrudník neměl důvod lupat a bolet). A najednou jsem měla hlas v háji (což by mohlo být tím Avanti) ... takže mamka přišla s priessnitzovým zábalem na krk. Druhý den jsem už super sexy chrčela a přidala si kapky do nosa. Pořád nejsem rybička, ale už to aspoň není na návštěvu doktora. Tak si trochu poležím, přečtu pár knih ....
Jenže ležet v posteli a pořád jen číst a sledovat seriály je strašná nuda, když nemůžete dělat nic jiného (a navíc pořád smrkáte a kašlete). A když celé odpoledne strávíte na 9gagu, máte pak pocit, že jste největší loser pod sluncem. Ne fakt, v nemoci by se měl internet úplně zrušit.
Vás ale určitě zajímá, jaké skvělé knihy jsem našla po stromečkem. Letos byly jen čtyři. A tři z nich mě docela překvapily, protože jsem zapomněla, že jsem si o ně řekla. Mamka se totiž v průběhu prosince ptala, co by mi měla nadělit. A já byla jednak docela busy výukou, ale taky bez myšlenek na čtení, tak jsem v katalogu Knižního klubu zakroužkovala tři romány a hned je vypustila z hlavy.
Prvním rozečteným kouskem je Nahý mezi vlky (Apitz), který vypráví příběh tříletého chlapce, který se v kufru dostal do koncentračního tábora. Jazyk je docela kostrbatý, tak jsem se dnes pustila do další novinky a to Dívky, která se dotkla nebe (Fulvio). Ta se naopak čte s lehkostí, umístění mě hned vtáhlo do děje (Itálie, 16.století) a po necelé hodince jsem na padesáté straně, což je z celkových 630 opravdu malý kousek. No ale i na těch prvních stranách jsem natrefila na dvě tiskové chyby a takové ty řečové vsuvky typu "takže" a "no" se mi k jazyku 16.století vůbec nehodí. On ten dialog mezi otcem a dcerou je celkově hodně trapný. Naštěstí to nic neubírá na zajímavosti příběhu. Uvidíme ... No a třetím kouskem je Pevnost devíti věží, afghánský příběh (Qais Akbar Omar).
Čtvrtá kniha není ani tak kniha, jako spíše ta nejlepší možná gramatika EVER. Cambridge Grammar of English. Nechutně drahá, neskutečně dokonalá a hezky detailní. Yes, sir, jsem úchyl a nestydím se to přiznat! Protože proč mít jen jednu, když můžu mít dvě, že? A to jsem si ještě vyhlídla trojdílnou oxfordskou ... aby se mi příště nestalo, že zavolá kamarádka o radu, a já najdu odpověď až na internetu. That's not good!
No vidíte a úplně bych zapomněla na další dva kousky, které jsme si pořídili s Beloved. Prequel k Maze Runner a třetí díl. Samotný Maze Runner a další díly jsou objednány. Budeme si navzájem předčítat :)
Další dárky se pokusím zvěčnit fotograficky, pokud si ovšem vzpomenu dřív, než zapadne slunce. Ponožky chcete každou zvlášť? :D Mamka letos nadělovala všechno čtyřikrát. Ponožky, mašlovačky, přívěsky na klíče a tak. I to cukroví se nám nějak zmnožilo na 26 druhů.
Stěhování. Fáze: Vzrůstající nadšení. Mise: Nadchnout muže. Následující fáze: Aktivně hledat.
