Na cestě za poznáním
Nejspíš budu navěky bojovat se svým prokletím nevracet knihy včas. Na druhou stranu můžu mít dobrý pocit z toho, že podporuji neziskovou organizaci. Dvacet korun měsíčně mě stejně nespasí. A dnes mi půjčili téměř 800 stránkovou publikaci o dějinách malířství, aniž bych musela zaplatit obligátní zálohu tisíc korun. Věří mi. Mají ve mně dobrého čtenáře. Protože platím :D
Kromě Malířského umění od A do Z jsem si přinesla čínskou knihu života Tajemství zlatého věku s komentářem Carla Gustava Junga, knihu s příznačným názvem Já: o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování, to abych třeba došla k aha efektu, který je tak naplňující. Dále jsem si půjčila Obnovu self, přestože rok vydání a zažloutlé stránky napovídají, že to asi nebude lehké čtení a nejspíš to nepojednává o tom, co mě napadlo a k tomu ještě jednu, a to Aloha Molokai od cestovatele Petra Nazarova, protože už chci konečně cestovat (aspoň prstem po mapě a očima po řádcích ... létat na křídlech fantasie, nechat se unášet svou imaginací - jo, to by mi šlo :o)
Netřeba dodávat, že mám kupu knih z Britského centra ... počínaje Waters, Winterson konče.
Ve čtení mi moc nepomáhá můj nový telefon. Sis si pořídila výhodnější tarif, a já tak získala foun, který je mnohem víc smart (což mi připomnělo, že Pavel označil můj nový look jako smart :o) než já. Říkám mu flying foun, protože se v něm všechno neustále hýbe. Po menším nedorozumění se simkou jsem se opět shledala se všemi uloženými čísly. Není nad to, když vám přijde smska: Kdy budeme mít další hodinu? A já nemám tušení, od koho asi přišla. Naštěstí se mi to podařilo vyřešit. A ani jsem se nemusela jít ztrapnit do T-mobile centra.
Vidím tu situaci před sebou ...
M: Dobrý den (debil-sonrisa). Já mám takový problém.
T-mobile man:(chápavý úsměv, za kterým se skrývá pobavení) Ano?
M: Dostala jsem tenhle flying foun ...
T-man: (se začne křenit ještě více)
M: ... a já prostě nevím, jak se dostat ke svým kontaktům.
T-man: Četla jste návod?
M: Jistě, v návodu je všechno, na co člověk přijde intuitivně, ale tohle jsem tam nenašla ...
T-man: Zkoušela jste funkci importovat data ze sim karty?
M: Jo, ale to nefunguje.
T-man: Tak se na to podíváme ...
.....
T-man: (přendává simku do starého telefonu) Víte slečno, abyste mohla zkopírovat kontakty z této simky, musíte je na ni mít uložené.
M: To jsem neměla? (nevinný úsměv)
T-man: Ne (ty-jsi-ale-pako úsměv)
Ano, přesně nějak takto by určitě probíhala konverzace, kdybych na to nepřišla sama. A když jsme u těch dialogů, k zamyšlení mě přivedla malá výměna vět s mamkou:
Mamka: Máš u dveří nějakou tašku ...
Já: Ta je k vyhození.
Mamka: Co vyhazuješ, vzpomínky?
Pro ni jen řečnická otázka, bez touhy po odpovědi, bez pohledu do očí (což naprosto nesnáším! - taky vás tak irituje, když se s někým bavíte a dotyčný se dívá kamkoliv jinam než na vás?!). Pro mě myšlenka k přemítání.
Vzpomínky skladuju a velice ráda se v nich přehrabuju. Působí na mě vzpomínkový optimismus, takže lehce negativní zážitky jsou dnes celkem veselé. Ale určité období se pořád tváří černě a Pavel tomu moc nepomohl, když facebook zaspamoval fotkami ze základky. Některý věci by člověk opravdu nejraději vyhodil spolu s odpadky. Říkám si ale, že je vlastně dobře, že to nejde. Vždyť nás utváří i to špatné, co jsme prožili. Kdo ví, jaká bych byla bez třináctého roku svého života. Možná, že by neexistovala Madame Melancholická ...
Večer můžu přijít na první lekci latinsko-amerických tanců. Zatím to mám v plánu. Jenže ... mi bez důvodu ochabují svaly, takže si říkám, jestli na mě něco neleze. Už docela dlouho přecházím rýmu. Nos sedřený. A kdy že jsem to trpěla insomnií? Já bych TAK spala! Nic mi v tom nebrání. Jen nechci celej pátek prolelkovat, když můžu číst (a přitom se sebevzdělávat!) Já tam dnes asi nepůjdu. Stejnak můžu začít kdykoliv. A když mi bude zítra líp, navštívím Expresku a dám si do těla. Už týden se držím na stejné váze a to je motivující! Time to move, move, move, my body :D
Po včerejším povídání s Shining Sun mám chuť přečíst si znova Most přes navždy ... "Jsme mostem přes navždy. Kleneme se nad mořem, pro potěšení se vrháme do dobrodružství, pro zábavu prožíváme záhady, volíme prohry, triumfy, výzvy a všemožné výhody, zkoušíme to znovu a znovu a učíme se lásce a lásce a LÁSCE ..." Kdo by odolal? Pro mě jedna z nejkrásnějších knih o lásce.
Hmm a teď mě začala bolet i záda (mamka má naprosto stejné symptomy a zrovna se mě ptá: Taky se ti chce umřít? Já: Ne mami, zrovna dneska ne). Přestanu reptat a podívám se na My Sister's Keeper. Komentáře slibují slzy a já je nutně potřebuji vyplavit. Než se to stáhne, Oxford Word Skills (začnu s inter :o) se stanou mým společníkem na cestě za poznáním. Nebo že bych se konečně naučila všechna nepravidelná slovesa? Challenge!
Úsměvný den, mi Drazí :o)
