Nádech, výdech
Jelikož mám kolem sebe spoustu přesvědčovacích elementů, jdu teda ZNOVA k doktorovi. Zrovna jsem mu volala,abych se ujistila, že MÁ ordinační hodiny a čistě náhodou včera třeba neodcestoval a ten tón jeho hlasu ... no už se mi tam zase nechce. Nevytvářet domněnky, nedělat si předsudky, nevykládat si věci po svém, zvlášť když vím, jak se Peťka s Pavlem dokážou rafnout, když nemluví face to face, je SAKRA těžké. A hlavně se děsím toho, na co zase přijde ... no dobře, to je asi ten nezásadnější problém.
Mé snahy o jedinečnost si představuju trochu jinak.
Pořád čekám na výplatu. Jestli dnes nedorazí, nemám tušení z čeho zaplatím lístky na Šumavu ... haha, mamka mě asi zabije. A jestli výplata nedorazí ani zítra, tak mě zabije tuplovaně, o tom není pochyb. Až dorazí, můžu už konečně sis pořídit dárek k narozeninám. Po více jak měsíci od oslavy. A sobě nejspíš nadělím totéž, protože se mi to líbí. Zatím mlžím, to kdyby se tady sis čistě náhodou podívala :o) Ale pak vám to povím.
So let's go ...
