Páchá hlouposti?!
Včera jsem roupama nevěděla coby, a tak jsem se opět přihlásila na OSU. Kombinace angličtina - čeština. Někteří mě nazývají bláznem, jiní sebevrahem. Tak ať! Zřejmě si myslí, že toho mám málo. Jenže, pravda je někde jinde.
Zapsala jsem se znovu, neboť jsem si během studia britské literatury uvědomila, že chci učit. No ano! Konečně to padlo. Své představy o životě plném překladů Odeonských knih a tlumočení ale nezahazuji, poněvadž jsou s dráhou učitelky v naprostém souladu. Však zvládat se dá všechno, když si člověk umí rozvrhnout svůj čas. Druhým a primárním důvodem mého zapsání je strach. Nemáte ani tušení, jak se bojím, že před státnicema ze španělštiny vyletím. A možné to je. Dokonce vysoce pravděpodobné. Takže se tímto způsobem vlastně jistím.
Samozřejmě bych byla štěstím bez sebe, kdybych zvládla všechny tři obory a mohla pak v klidu pokračovat v magisterském studiu češtiny a angličtiny. Jenže už se přece jen znám, a tak nebudu doufat, ale budu se snažit!!! Sny jsou k ničemu ... (tutéž myšlenku jsem vyřkla po prvním semináři historických tanců ... a měla jsem pravdu ... můžete si přát sebevíc chcete, ale pokud má váš osud v rukou někdo jiný, vaše naděje umřou spolu s vírou v dobré konce) ... ale já mám snílka v sobě.
