PARÁDA
Já vám mám tak parádní náladu, že se ptám sama sebe, kdy se to zase potento. Ne že bych byla pesimista, chraň Bůh, ale soudím tak z předešlých (a že jich bylo) parádních nálad. Schéma je vždy stejné. Seběhne se několik za sebou jdoucích skvělých událostí, obvykle setkání s přáteli nebo potěšující informace, má nálada prudce vzroste směrem k pozitivním hodnotám, chvíli se opájím nadšením a dávám svůj přiblblý úsměv najevo všem kolem sebe včetně neznámých lidí v em há dé, a pak zčistajasna BUM a máchám rukama v bahně, abych se náhodou neutopila v pseudodepce. (proč pseudo? Protože ve srovnání třeba se slepými lidmi, na které teď natrefuji téměř denně, jsou mé "problémy" naprosto banální ... a já to samozřejmě VÍM a nemusím vidět někoho trpícího,abych si to uvědomila.Vím to, vím to, vím to - jen na to čas od času zapomenu, a proto se topím v bahně sebelítosti)
Minulý týden jsem taky byla na obláčku, vlastně jsem pořád na tom samém obláčku a pluju si směrem kdo ví kam (je mi to šumafuk, hlavě že je dobře TEĎ - co bude zítra už není podstatné - a navíc, já vím, že i zítra bude fajnově!). Jenže pak přišlo BUM a úsměv zmizel. Naštěstí mi pomohl Rozum a mé dvě terapeutky, které vždycky vidí i tu druhou stránku (už se na vás těším, neřestnice moje :o) A proto si dál pluju na obláčku a cítím se fantasticky.
Zrovna se chystám do RegioJetu pro penízky, které nám proplatí za zpoždění vlaku do Prahy z našeho výletu na Šumavu. A pak hurá na beach volejbal. A zítra doufám nějaký ten výlet s P-M-P :o) a v neděli uvítám chlebem a solí slečnu Stelu a slečnu Luci :o) No není svět nádherný? Když člověk neví, kdy by spočinul, protože má tak nabitý program? Jedním slovem: PARÁDA.
Mějte se stejně parádně, nebo klidně ještě parádněji, já jdu pinkat :o)
