Parádní Den
Vstávání kolem deváté, snídaně až do postele, hodinka ve fitku, návštěva velkého papírnictví (diář pro příští rok, barevné papíry, skicák, tužky, prupisky, barevné fixky a podobné blbůstky), nakupování ve dvou sekáčích (fialová podzimní sukénka, hnědá letní, tři skvělá tílka a jasně červené šortky), velká Kofola, obhlídka korálkářství, pořízení Mango barvy, příprava oběda a barvení! Zrovna schne ...
Tož co lepšího by člověk mohl prožít během jednoho letního dne? A to jsem ještě nezmínila focení s Pavlem a následný film a vodárnu, které budou náplní dnešního večera ... Vůbec by mi nevadilo žít si takto každý den. Někam bych šoupla i školu (třeba bych vstala trochu dřív), odučila bych pár hodin (omezila bych dobu shoppingu), parádička, ne? :D
Zajímavá informace číslo jedna: mám za sebou další metodologický seminář, tentokráté pro Angličtinu s úsměvem. Čím dál tím více se utvrzuji v tom, že učit děti je jedna z mých life missions. Prožitková angličtina mi připadá jako velice logický nápad, praktický a zároveň zábavný. V pondělí budu prezentovat svou pětiminutovou aktivitu. Teď už půjde jen o to, abych měla čas v ty správné dny a aby se do kurzů nabralo co nejvíce dětí, protože jinak by nebylo KOHO učit.
Zajímavá informace číslo dvě: pořídila jsem si ty už dvakrát omílané bílé šortky, které jsou ještě o velikost menší než ty od ségry. Vlezu se do nich, ale nemám šanci je zapnout, dokud se nezbavím stehen, zadku a břicha. Ségře sedí parádně. A ségra má tak 50 kilo i s postelí. Se asi ve fotku sedřu z kůže, ale tyhle šortky prostě nosit budu! I kdyby to mělo být až za rok ... abych nevypadala jako úplný magor, pořídila jsem si dnes i jedny, do kterých se vlezu. Sice trochu čouhá muffin, ale pod delším tričkem je bezpečně uschován před možnýma zvídavýma očima.
Život doma je strašně fajn. Stále si žiju jako prase v žitě a nemusím utrácet své těžce vydělané money. Vařím, trochu uklízím a prázdninově se poflakuju. Dočetla jsem Ahernovou (Cesta ze ztracena), která mě nadchla svým opravdu velice originálním příběhem (už jste přemítali nad tím, kam se dostanou věci/lidé/vzpomínky, které ztratíte? Kde se asi skrývají?) a začetla jsem se do Smithové (Bílé zuby), protože četba do školy, že a navíc současná.
A je načase smýt barvu, ať nevypadám jako čerstvá mrkev :o)
