Písmenka křičící: Hurray
Mám se skvěle.
- užívám si blízkosti svého úžasného muže, který mi věnuje tolik pozornosti, něhy, péče a polibků, že jsem dospěla k názoru, že musím žít v pohádce, jinak to není možné (zatím mi stále na všechny mé zprávy odepisuje hned, což mě dostává do kolen)
- efektivně využívám hromadu volného času, který se v mém rozvrhu objevil díky absenci výuky ve školkách
- čtu ... a čtu texty do ŠKOLY, což je něco naprosto úžasného. Celé předchozí 4 roky jsem nebyla schopna vytvořit si dost času na to, abych si s klidem vše pročetla, zamyslela se a především si písmenka užila. Teď? Pohoda! A hlavně zjišťuju, že mě to čtení MOC baví. Což je dáno nejen tím, že nemusím číst starošpanělské texty, kterým jsem zbla rozuměla. Zrovna dnes jsem dočetla 50.kousek letošního roku ... Trifles (1916) od Susan Glaspell, americké autorky. Parádní drama, krátké, dle skutečné události, se zajímavým tématem. A ještě před touto hrou jsem četla Out Town (1938) od Thorntona Wildera. Velmi, velmi dobré, vtipné, malebně kouzelné, pozitivní, nabádající ke Carpe diem. A teď čtu Ragtime (imigrantská literatura) a Quicksand (black females). A samozřejmě taky Yaloma, pořád Tuláka po hvězdách, Imaginaci a Hypnotizéra.
- nemám skoro vůbec hlad, a tak téměř nejím a připadám si krásně
- užívám si italštinu, která mi zatím jde
- užívám si francouzštinu, ve které docela dost mluvíme, tak si snad konečně zafixuju postavení záporu, zájmen a minulého času v jedné větě a podaří se mi to vyslovit rychleji než vyučující usne nudou
- peču sušenky, popíjím všelijaké čajíky a kakao, válím se na sarongu v parku s Myškou a jsem úplně sleepwalking person, protože prostě IN LOVE with my Oh-My-God-Amazing-Man
10.10.2013 13:50:02















