Presus stresus
My dear fellows,
I can't be dead as you might think. I must be alive - jinými slovy, zrovna teďka jsem doučila deduction, sedím v učebně a zírám jako kráva na nový vrata, protože jsem tady chytila internet. Moc času nemám, poněvadž musím domů a následně na další lekci. Učím každý den. Ne zrovna příliš, ale vydělám si tak akorát dost peněz na to, abych si každý měsíc mohla pořídit dvě knihy. Samozřejmě z kanónu dětské literatury.
Úspěšně (I really hope so) dokončuji svou práci. Už jen přepsat syntézu a vymyslet závěr. Deadline mám 20.dubna, což je skoro za dveřmi. Do školy se mi moc vrátit nechce, ale tak když je dneska magistr každý, neměla bych to vzdávat. Občas se totiž objeví i jazykovky, které po vás vzdělání chtějí (jako by to něco znamenalo, ehm).
Mám toho na srdci mnoho. Stále ještě nejsem zasnoubená. Ani těhotná. Pouze v presu. Jak mě se nechce vstávat! Ale vy byste se mi nejspíš smáli, protože z postele nevylezu před 8 hodinou a to už vy určitě bloudíte po chodbách školy. Musím ale podotknout, že se mám báječně. Miluju svou práci nadevše a snažím se o co nejzábavnější hodiny. Už jsem se zmínila, že učím španělštinu? A jak mě to baví!
V brzké době by se snad internet mohl dostat i do naší domácnosti. Neslibuju, ale je to velice pravděpodobné...
