Robert Fulghum
Rozvažovat neznamená dumat, trápit se, ba ani meditovat. Znamená to cítit hluboký údiv.
Je třeba věřit, že se může stát cokoliv.
Vydělávat na živobytí a mít nějaký svůj život, to není totéž. Živobytí a život, který za něco stojí, to není totéž. Žít dobře a žít tak nějak, taky není totéž.
Co mě zajímá, je smysl drobností v životě - den po dni, hodinu po hodině, když dělám všechno to, co dělám.
Nezáleží na tom, co dělám, ale co si o sobě při tom myslím.
Já i vy jsme nekonečné, bohaté, velké, rozporné, živoucí, dýchající zázraky - svobodné lidské bytosti, děti Boží a věčného vesmíru.
Konat dobro je často smrtelně vážná záležitost. Ale bojovat proti zlu, třeba i malému, rošťáckou chytrostí, veselím a smíchem - to už chce hlavu otevřenou.
Nechci mluvit o tom, jak tomuto světu rozumíte. Zajímá mě, co s tím děláte. Nechci vědět, v co doufáte. Chci vědět, pro co pracujete. Nestojím o vaše sympatie ohledně potřeb lidstva. Stojím o konkrétní činy.
Chaos. To je moje. Většina mého života je chaos. Žiju v souladu s vesmírem. Cítím se v něm jako doma.
Když na vás přijdou pochybnosti, věřte těm, které milujete - všem.
Skutky, ne slova, jsou ta pravá slova.
