roz-JAŘ-ená
Mám takový ten pocit, že ať přijde cokoli, zvládnu to. Že ať se stane cokoli negativního, unesu to, protože i zdánlivě negativní zážitky a zkušenosti se mohou stát pozitivními, pokud se tak rozhodnete. Ony totiž zážitky samy o sobě nejsou ani dobré ani špatné. Ony prostě jsou. A je jen na nás, jak na ně budeme nahlížet.
Zítra píšu test, na který se mí spolužáci učí od neděle a jsou naprosto vystresovaní z toho, že se to "prý nejde vůbec naučit" a já jsem pro ně "blázen, který půjde určitě na druhý termín". Taky mám ústní zkoušení z didaktiky, do které musím připravit nějaké hry ve speciálním programu a sepsat hodnocení jedné z učebnic. Pak učím (talking, talking, talking and maybe a bit of technical English). No a diskuze na téma: naše eseje - naše rozepsané eseje. Mám pokračovat? Vlastně není třeba, pak už jen učím a začínají prázdniny!!! Všechny zkoušky/testy jsou zatím naplánovány na poslední květnový týden. Konečně budu one hundred percent teacher (a že se zaměřím i na sebe, bo teď jsem musela vygooglit, jak se píše hundred. Krize!)
Roz-JAŘ-ená jsem ale proto, že mapuju své stravovací návyky (snažím se jíst pětkrát denně a daří se mi; stejně jako s extrémním omezením sladkého a vypuštěním pečiva, i když včera ty toasty s nutelou ... ehm - svačinka, no!) a když jsem před deseti minutami vytáhla váhu a postavila se na ni, můj výraz se rovnal prvnímu jarnímu dni :o) DVĚ kila dole. Hahá! A to ještě nechodím do fitka, kam se zase po týdenní pauze vracím v pondělí! Takže THREE more to go, abych si splnila předsevzetí ohledně irských tanců. A pak se uvidí, jak půjde těch dalších 11. Důležité jsou ty bílé šortky velikosti 38. Dokud je nezapnu a nebudu v nich vypadat jako super trupr sexy kost, tak nebudou žádné čipsy a žádné kešu a žádná Milka na posezení.
Tak a teď se jdu učit, i když mám tak skvělou náladu, že bych se šla mnohem raději projít. A že jsem si dnes jednu půlhodinovou procházku už dala :o)
Hey Life, I Love You!
