Rybí kost
Jsem kost. Rybí. Teda, mám ji na hlavě. Ne že by se mi takový zázrak povedl samotné. To SIS. Spletla mi dva francouzské copy. Jeden zespodu a jeden shora a uprostřed je spojila v rybí kost. Pak jsem to zkoušela já na ní. První pokus vypadal spíše jako retardovaná ryba, druhý byl o něco lepší, přinejmenším držel tvar a SIS se to pozdávalo (což se v případě mých účesových pokusů stává málokdy ... ehm ... nikdy).
Má rybí kost vypovídá o tom, že nemám skoro žádné vlasy. Fakt. A tak mě napadlo, že se teďka chvíli nebudu barvit úplně, ale nechám si udělat jen zrz pramínky. Do té mé šedivě hnědé, která ze mě dělá stařenku starší o deset let. Možná o dvacet. Nemám ráda svou šedo hnědou. A moc mě baví být zrzka. A na Keltské noci mě to bavilo ještě víc. Protože když slyšíte "Hele, zrzka" několikrát za den a takovým tím tónem ... to prostě potěší. A vůbec Keltská noc ... vesmír plný lidí stejného vyznání. Nejen styl oblékání napověděl, jací ti lidé asi jsou. A byli. Usměvaví, milí, přátelští
V Ostravě asi nezůstanu. Kterej ambiciózní chlap s vizemi by tady chtěl tvrdnout, že?
Tak nějak jsem normálně milá a byla jsem ve čtvrtek pozvaná na oběd. Asi rande. Dokonce jsem dostala i sladký present. Kdyby měl aspoň delší vlasy. Kdyby byl aspoň vyšší. A kdyby nekouřil. To ostatní by mi nejspíš bylo šum. Asi. Poslední dobou slevuji ze svých nároků, ale stejně je to jedno, protože Ostrava je dead city. Za pěknými slovíčky se skrývá egoistický zájem. Tak moc doufám, že mé středeční plány vyjdou a já se dostanu mezi úplně jiné, nové lidi. Vůbec to není o tom, že bych se chtěla vzdávat svých přátel, to ani náhodou! Jen se potřebuju dostat do hetero světa, abych úplně nezapomněla na to, že jsem žena. A abych zase našla své morální zásady a vytyčila cíle.
Rok sebepoznávání mi nadmíru stačil. Teď se chci zase o někoho starat. Koketovat je sranda, ale milovat je mnohem lepší.
Když se budu pohybovat pořád v té samé společnosti, pana neDokonalého asi sotva potkám. Where to go?
