Sharing joy means spreading joy
Ok, I said "no more Ana" BUT ...
I still feel the kiss in my hair.
This feeling inside me which is similar to dizziness or maybe hangover is filling every single part of my body. I've got to admit I got lost. In the unspoken promise of love. My faith in hope tells me that this is IT - this what I was longing for. No more pretending. That is not just amazement but heart-warming affection. Oh no, that's something more.
I am in love.
And I am OVER-sentimental. But he is as charming as I thought he would be.
Is that really happening? To me?! I am afraid I only see what I wanna see. I am scared that it is not true. That he is just friendly. Without any romantic intentions.
Jestli si to opravdu jen namlouvám, jestli je všechno jen výplodem mé fantasie ... tak bych pak mohla napsat román, neb má schopnost imaginace je vskutku fenomenální. Uvidíme. Nohama na zemi stojím, i když to teď tak nevypadá. Vím, kdo jsem, vím, co chci a co nechci. Jsem šťastná. Nic a nikdo mě už nezlomí, protože jsem našla své já uvnitř sebe a nemám v úmyslu se od něj vzdálit. Stala jsem se tím, kým jsem (troufalé, ale myslím, že z větší části pravdivé tvrzení). Všechny životní situace nás někam posunou. A já se snažím vítat i domnělé prohry. Vzít svůj život pevně do vlastních rukou znamená stát se zodpovědným nejen za své činy, ale taky za své emoce a myšlenky. Není nikdo, kdo by nám otevřel náruč a staral se o nás, nikdo, kdo by tahal za šňůrky a dal nám jistotu, že všechno bude fajn. Jsme jen my sami. Každý sám za sebe a přitom spolu.
Z té nervozity nemám ani chuť na čokoládu :D
