Slova jsou můj zdroj energie
Svět nabízí spoustu laskomin, které člověku rozsvětlují život.
Třeba teď čokoládovo-vanilkový Manhattan a ráno ke snídani kokosový Mullermilk. Mezi tím Poselství od protinožců, Redakce a hodina se slečnou M. Trochu francouzštiny, příprava oběda (mrkvovo masová sekaná s petrželovo bramborovou kaší) a články na psychologii a ženyženám. Toť výčet toho, co mi dnes dělalo radost. A k tomu utvrzení se v tom, že od středy za dva týdny se jdu po hlavě vrhnout do něčeho nového a především užitečného. Když se mi lásky nedostává, hold ji budu rozdávat. (ne, fakt se nejdu přihlásit do bordelu :o)
Má intuice se rozhodla předhodit mi milion a jednu zprávu, abych ji konečně poslechla. První byla fyzický pocit, druhá sen plný jasných symbolů. Vůbec nepochybuji o tom, že by to tak nebylo. Vím, co dělat. Ale zatím jen vyhlížím a nedělám nic. Někdy je těžké poslechnout intuici, když vám Ego brání. Když chce Ego nějaké rychlé uspokojení, instantní řešení, které může navodit pocit domnělé spokojenosti, pak je až příliš snadné nechat se zviklat a podlehnout.
Nějak to dopadne. Proč řešit, co bude zítra, když je teprve dnes a dnes je TAK krásný den. Británie má královské miminko, které se narodilo ve znamení Raka. Mé albionské já se tetelí.
Přečetla jsem Sto jmen od Ahern (nádhera! Jako vždy :o), dočítám knihu o původních obyvatelích Austrálie od Marlo Morgan, která s Aboriginci žila a cestovala a učila se od nich jejich moudrosti, no a chystám se pokročit a Exupérym, dokončit Nemoc jako cesta a nechat se unášet dalším Jungem - tentokráté na téma mytologie.
Ne, nedovedu si představit, že by v mém životě nebyla slova.
