(Sobotně) Uspokojená
Letošní prázdniny jsou ty úplně nejlepší možné. Není dne, abych se královsky nebavila. Ať už sama, se ségrou nebo s mými nejbližšími. Nejinak tomu bylo i včera. Vyrazili jsme na Pavlíkův koncert klasické kytary do Staré Vsi nad Ondřejnicí. Trochu poblbli, pofotili a hodinku poslouchali koncert. Po koncertě hurá šopovat, abychom neumřeli hlady. A pak už jen zpívání s kytarou, poslední část Harryho Pottera, vodárna, zmrzlina, Kofča s rumem, chlebíčky, focení, rozjímání, objímání, pohoda ...
A teď bych si mohla číst. Otázkou je, ve které z toho množství zalepených krabic se asi schovává to, co jsem ještě nečetla/už rozečetla/chtěla číst? Nejspíš mi nezbyde než se trochu pohrabat, rozkramařit a nakonec se snad i začíst do oddechové belošky. Vývojová psychologie mě opravdu nebaví. Silně mi to připomíná nestravitelná skripta do dějin Španělska. A to jsem se jen chtěla trochu poučit, když strávím rok mezi předškolníma dětma. A najít tipy/triky jak na ně, abych je nezabila hned na začátku.
Což mi připomíná, že jsem si v pátek, kdy byl v bookshopu Oxford Day, odnesla Word Skills (advanced) a Really Learn 100 Phrasal Verbs (inspirace Luci :o) Možná bych se mohla věnovat sebevzdělávání ... když už mi skončila permice do fitka a na novou teďka nemám. Hmmm
