Sváteční/páteční
Občas mám období, kdy překypuju pozitivní energií. Házím úsměvy na všechny strany a věřím tomu, co říkal specialista. 98% šance, že to bude dobrý. Tak moc se ponořím do přesvědčení, že už třeba konečně... nic mi mou víru nedokáže zhatit. Teda, něco ano. Každý měsíc stejný důvod. Jako dnes. A všechno to očekávání se v okamžiku srazí do něčeho nadpozemsky těžkého za hrudní kostí a táhne mě do hlubin. Na ramenou další balvan. A prázdno. Prázdno plné bolesti. To si pak říkám, že těm 98 procentům nevěřím, protože šlo jen o konzultaci a z čeho by ten doktor mohl něco tak pozitivního vydedukovat? A můj muž říká: Chtěl tě hlavně uklidnit. Dal ti to, cos potřebovala. Naději. A já vím, že má pravdu.
30.03.2018 22:53:34
Sdílejte tento příspěvek!
