Úhel pohledu
Vzpomněla jsem si na svých 1001 cílů, kterých je něco přes tisíc dvacet, pročetla jsem si je a popravdě, jsem trochu na vážkách, co s nima.
V říjnu to bude rok od jejich sepsání. Od října se změnila tisíc a jedna věc. Jednou z nich je třeba dospění k názoru, že v životě nebudu věnovat svůj čas čemukoliv, co mi nečiní radost. No a některé z těch mých cílů by mi dnes radost už asi nečinily. Ne tak jako třeba před rokem. Jinými slovy, seznam už vůbec není aktuální.
Když se člověk moc zaměří na dosažení cíle, přestane vnímat cestu. To je škoda, nemyslíte? Jít za vytyčeným cílem mi ale nikdy nešlo, raději se věnuji několika věcem najednou a nedělám nic pořádně. Ke štěstí mi stačí průměr a zkušenosti a zážitky. Proto jsem před léty zatáhla mamku do železářského velkoskladu a vykoupila měděné dráty, na které jsem šáhla asi jednou. Proto mám doma spoustu materiálu k výrobě košíků a košík jeden a kousek. Proto mám jednoplotýnku a smaltovací prášek, několik odstínů cermitu, množství barevné plsti a plné krabice korálků, komponentů a suchých pastelů. JEDNOU se to určitě bude hodit. Jakože jo. Až mě to zas popadne. Třeba krepák se hodil na havajskou masku, kterou jsem využila já na oslavu narozek a SIS na Blade Night.
Nevím, co s těmi cíly. Asi si je zatím ponechám. Byly pro mě velkou motivací a záchraným kruhem, když jsem nevěděla, co s životem a ztrácela se v něm. Dneska je každý den neuvěřitelným zážitkem, který přinese spoustu poutavého a nového. Zrovna při dnešní lekci s pre-inter se mě má studentka zeptala: "Vy se nás pořád ptáte, co super special jsme během týdne zažili, to vy máte takový dobrodružný týden?"
A není to poprvé, co se mě takhle zeptali. Mám na to úsměvnou odpověď. Vždycky jde o úhel pohledu. Já dovedu najít zábavu i v overhearing cizích rozhovorů v tramvaji. Anebo se pobavit asociacemi, které ve mně vyvovalo seskupení stromů v našem mini parku vedle školky. A školka je pořád plná dětí, které si hrajou na zahradě. A na tramvajových zastávkách čekají zajímavá individua. Paní prodavačky občas prohodí pár milých slov a já se ráda pobavím, pokud právě nespěchám. Třeba má oblíbená v obchodu se spodním prádlem. Pro ni jsou všichni zákazníci berušky, srdíčka, miláčci.
Nejsem over-enthusiastic každý den, to opravdu ne, ale i na depkoidním dnu si dovedu najít něco, o čem se dá hodiny mluvit. Možná ještě více než na tom úsměvném. Až jednou umřu a uvidím svůj film života, jeden popcorn mi stačit nebude :)
