V normě
Těžko říci kdy a jakým způsobem jsem se dostala do stavu: v normě a snažím se trochu víc než jen přežívat. Uvědomuji si, že mé rozhodnutí obklopit se výukou bylo nejspíš hodně šílené, neboť jediné skutečné volno, které se mi naskýtá, je v pátek večer. A to prosím opravdu až večer, protože až do šesti hodin učiteluju. Škola je strašlivě nudná, ale díky Janči a Domči se bavím neskutečně. Celou včerejší španělštinu pro začátečníky jsme se prosmály, snažily se být vélice nenápadné a naučit se něco nového (což se bohužel nezdařilo, i na tilde jsem si vzpomněla). A smáli jsme se i v historické mluvnici, protože koho by nerozesmálo slabikování slova BABIČKA. Magoři anglisti slyší /bitch/ a mají Vánoce. Já vím, dětinské, ale i tak jsme se smáli (vlastně Y, protože jenom já a Barča - pokud se ta slečna tak jmenuje).
Zkrátka entertaining boredom. Mám ale zásobu nových idiomů a zajímavých překladů českých spojení.
Čtu Winterson, povinně. Zdá se, že od Na světě nejsou jen pomeranče se v jejím stylu nic nezměnilo. Ale tak má to jen 190 stran, anglicky - s Hunger Games se to nedá srovnat. Ale už se těším na povinného McEwana - Na Chesilské pláži. Ten by mohl potěšit jako pokaždé, když ho otevřu.
Tím "čtu" myslím samozřejmě v tramvajích, autobusech a trolejbusech. Doma si občas dám snídani (dnes to nevyšlo), skoro vždycky večeři a zbytek "volného" času věnuji přípravě. Přípravě do školek. Exhausting but motivating! I really love that! A dnešní pohovor v Miramare zdál se býti úspěšný. Mají mě na seznamu a že dokonce nabízí spoustu kurzů přes léto - což je PARÁDA. Možná příští podzim nebudu držet hladovku. Na druhou stranu si říkám, že mi to aspoň prospěje, když nemám čas na Expresku.
A co myslíte, že je tohle?
