Ve víru jazyků
Mám toho moc. Už pár týdnů jsem neřekla, že se nudím. A hádám, že to dalších pár týdnů ani neřeknu. Minimálně do konce semestru.
Užívám si italštinu a sama se učím slovíčka, jinak bych zřejmě zkysla ve fázi: Di che colore? Latinu si užívám stejně tak, s tím rozdílem, že na hodině se naučíme obrovskou kupu věcí a doma jen memoruju. S Evíkem se zasmějeme na psychologii, kde hrajeme fakt dost dobré hry, a taky všem ostatním. Když vás učí lidi typu Dolores, máte neustále důvod k vtipkování. Obzvlášť když je profe natolik chytrá, aby jí došlo, že se opravdu bavíme o ní. Njn, hold jsme ty černé ovečky :D
Dokázala bych o škole tlachat hodiny. Ale nechci vás unavovat. Jsem asi jedna z mála, která na univerzitní půdě svůj čas tráví s nadšením.
Tance jsou kouzelné. Moc, moc, moc mě baví a líbí se mi více a více. Pokaždé se naučíme něco nového, doma potrénujeme a pak řešíme, jak to vlastně bylo. Nemůžu si úterky a středy vynachválit.
Chtěla jsem psát o něčem konkrétním, jenže jsem na to samozřejmě zapomněla. Takže zase nic. Třeba příště ...
