Blog
Jak jsem se platonicky zamilovala
Málem jsem padla na zadek. Čekáme si tak na hodinu anglické gramatiky, když tu najednou kolem nás projde FAKT pěknej chlap. Chvíli na něj jen tak zírám a říkám si: "Kurňa, kdo to je ... tomu to fakt sekne" a pak najednou cvak! Profesor literatury, který nás učil v letním semestru. Už tehdy mě zaujal, tím svým egomanským stylem, sečtělostí a neskutečným...
Žije a ještě nepadla únavou
A člověka nejvíce naštve, když najde to, co činí jeho život smysluplným, a pak ztratí něco jiného a smysl se opět vytratí. Abych to ujasnila. Dospěla jsem k závěru, že abych mohla žít smysluplně, musím žít láskou k jednomu člověku a zároveň se věnovat činnostem, které mě naplňují. Přestože teď tancuju a čtu (na korálkování jsem ještě...
See you
Od neděle mám za sebou jednu noční, čtyři ranní, čtyři tréninky a konečně jsem zase začala jíst. Přesně tak. Přišla jsem včera domů a otevřela ledničku. Téměř neuvěřitelné. Ale je to dobré znamení. Přestože píšu verše plné slz a lítosti, zdá se, že jsem na dobré cestě k zapomnění (??!) Po celém týdnu se cítím...
Tiché slzy
krůpěje ztracených nadějí v potůčcích rozbředlých se odlesky slunce zrcadlí prázdnotou první, ne však poslední
Tancovala
A bude tancovat každé úterý, středu a čtvrtek. A jednou měsíčně i pátek. Zní to skvěle, úžasně, báječně. A dnes se mi to tááákhle líbilo. Už jsme dokonce začaly (s Adélkou) nacvičovat jeden tanec. Trochu valčík, trochu jive a celkově prostě nádhera. Je možné, abych byla zase šťastná?
