Jak jsem se vydala na průzkum
Rozhodně nehodlám proležet čtyři měsíce v posteli fejsbukováním. Proto jsem se hned po probuzení (a snídani a sprše a popovídání s mým Milým) vydala na výlet. S foťákem na rameni (potřebuju batoh!!! Do kterého se vleze i laptop) a s kreditkou v kapse jsem vyrazila po doporučené cestě směr obchod se vším možným. Zcela nečekaně jsem nezabloudila. A fotila a fotila a fotila.
Architektura je mé velké hobby v tom smyslu, že ráda obdivuju všemožné stavební styly a kochám se. A v Británii je všechno tak moc jiné, že se můžu líbezně koukat všude. Má cesta do centra města skončila asi v polovině, když jsem natrefila na obchod, kde jsem si pořídila zelené povlečení na postel a prostěradlo. Taky něco malého k obědu. A pak jsem pokračovala dál, už v dešti, abych našla obchod s deštníky. Ehm ...
Natrefila jsem na ulici, která je plná second hand obchodů. Nekoukala jsem se na oblečení - raději - a pátrala po deštníku. Po usilovném ptaní se (ach jo, to bylo utrpení) jsem si odnesla 6 knih za necelých 12 liber :D A deštník nakonec taky sehnala.
Za deštník jsem zaplatila v momentě, kdy přestalo pršet. Což je stejně ale úplně jedno, protože hodit se bude tak i tak. Za dnešní den pršelo asi třikrát, přičemž síla větru mě brzy někam odvane. Určitě do špatného pruhu na silnici. Když už si vzpomenu, že se mám dívat doprava, zapomenu se podívat doleva, když jsem na druhé straně silnice. A to, že na librách vůbec není označená hodnota ... to jsem už pochopila a zapamatovala si.
Připadám si jako troll, především když otevřu pusu a snažím se o nějakou angličtinu. Ještě víc trollí jsem, když na mě začne mluvit někdo s yorkshirským přízvukem. Tomu někdo jako rozumí?! Občas se sama sebe ptám, co tady vůbec pohledávám, jestli jsem se definitivně nezbláznila. Všechno nechat za sebou a vyrazit do cizí země. Bezva. To jsem přece vždycky chtěla. Splnit si svůj sen. Jenže si nejsem jistá, jestli bych teď raději nenaplňovala ten druhý ...
Moje angličtina je prostě bídná. A kdybych uměla jen o něco hůř, tak se snad vůbec s nikým nedomluvím.
Potěšila mě návštěva hřbitova. Protože příroda, protože historie, protože kostel. Uklidňující místo. Teď mě těší maté carnival a nejspíš se na chvíli začtu, než vyjedem na nákupy jídla. Co já tady budu vařit?
