Komentáře: Jak se nepřestávám kochat
Rostou narcisy. A taky krokusy a sněženky. Nepamatuju se, že by mě to kdy dojalo. Prostě jedu autobusem, dívám se přes špinavý sklo ven a rozněžním se při pohledu na barevný kytky. V ruce tyčinku brownie, která už po prvním... [celý příspěvek]
Stela
16.03.2014 09:14
Mně se z těch tvých fotografií pokaždé až zalesknou oči, jaká je to nádhera. A zároveň moc dobře chápu ten zájem o zachování nezkaženého obrazu tvé milované Británie, tedy i potřebu vrátit se do České republiky. To, že oceňujeme jinakost míst, je velká pravda. Vždyť se podívej na mě – jaký uslintaný debil-úsměv mívám, když vidím ve Středomoří ty zapadlé křivolaké uličky, ty oprýskané okenice, potlučené květináče s bylinkami. A jsem přesvědčena o tom, že tamní obyvatelé z té oprýskanosti svých domů tak nadšeni nejsou. To jen my, protože je to pro nás jiné, zajímavé, přitažlivé, nad tím ocháme a fotíme si každou okenici a pověšené prádlo v úzké uličce. Ale já jsem za to ráda, protože rozdílnost je přece tak důležitá. Bez vnímání rozdílnosti kultur bychom byli tak chudí...
PS: Řekla bych, že to bude endorfin.
Sim
12.03.2014 22:51
Díky Ely :o) Jestli se ti naskytne příležitost jet do Británie, neváhej!
elyonka
12.03.2014 14:32
Ty fotky jsou nádherné.*_* Snad se mi taky někdy podaří se po takovém krásném vřesovišti projít.^^
