Otřes se, hruško
Sen noci Svatojánské, Kupec benátský, Jak se vám líbí a Večer tříkrálový mají minimálně tři společné prvky. Napsal je pan Veliký Angličan, který před pár dny oslavil výročí svých narozenin a úmrtí; jsou to komédie, protože přes veškeré nesnáze končí všechny "a žili šťastně až do smrti" a vykrádají samy sebe navzájem.
William Shakespeare je můj oblíbený autor. Byl. Je. Kdo ví. U jeho her jsem se vždy nasmála. Všechna představení byla nadmíru spektakulární. Sen jsem viděla třikrát, jednou á la Woody. A naprosto dokonalé bylo představení zvané Shakespeare ve 120 minutách. Pár her jsem četla. A mám nádherné vydání Sonetů s podpisem Martina Hilského.
Hry obsahují prvky poplatné době. Kuklení postav, záměny, náhlá vzplanutí, občas nějaké to morální dilema, trochu sociálních problémů a hlavně genderovou propast. Jazyk Shakespearův je lahodný a květnatý. Martin Hilský, má modla na poli překladu, z her tvoří mnohem větší a hodnotnější díla. Vyzkoušela jsem Josefa Václava Sládka, vyzkoušela jsem Františka Douchu. Četla jsem originál. Hilský je mého srdce šampión.
Protože nechci britského velikána úplně zatratit, rozhodla jsem se, že si celé jeho dílo přečtu v Hilského překladu. Spolu s poznámkami, díky kterým se čtenář seznámí nejen s dobovým kontextem, ale i významem slovních spojení, která jsou ve hrách použita a neznalému britské kultury nemusí dávat smysl.
Suma sumárum, Hilský YES, Shakespeare Maybe. (netřeba stavět na piedestal někoho jen proto, že ho tam staví většina, žejo)
