Komentáře: Pochvaly
Nejspíš brzo umřu hladem. Mám pocit, že jsem snědla dinosaura a vypila celé Mrtvé moře. A přesto můj žaludek vydává ty divné zvuky, které zcela jasně oznamují: hlad. I se cítím tak nějak slabě. A zavodněně. Plna... [celý příspěvek]
melody
09.05.2013 20:23
tak, ze jedna slecna videla me obrazky a natolik se ji libily, ze jsem od ni dostala zakazku nakreslit takove na jeji svatbu :)
Stela
09.05.2013 11:36
Nu musím říct, že s těmi jmenovanými pracemi jsem byla spokojená sama taky, takže když opustím tu svou skromnost, tak uznávám, že možná bylo zač chválit. Ale ještě k tomu "říct si o pochvalu"... musím se přiznat, že tohle je mi dost proti srsti. Připadá mi, že je to pak vynucené, byť upřímné. Radši si počkám na spontánní chválu v jiné situaci, než abych se jí nějak dožadovala. Ale asi to vážně souvisí s tím, že se klidně pochválím sama pro sebe a na chválu druhých moc nečekám.
Mona
09.05.2013 10:02
Fay, hmmm, v tom bude asi kámen úrazu. Že si o ni vlastně neumím říct. A druhá věc, je vůbec třeba? No až do pondělka mi to nepřišlo na mysl, ale ta jedna malá pochvala mě namotivovala jako nikdy. Takže, nejspíš není zapotřebí, ale může udělat divy :o) //San, děkuji zlato! V touze nevzdat to mě motivuješ ty se svými úspěchy. Takže v tom pěkně pokračuj a až zase přijedeš, půjdem si společně koupit XS šaty :D :D //Steli, děkuji děkuji moc :D To, že tě nutím myslet, mě vážně těší! Nejspíš tedy své poslání učitele plním dobře:o) Tož tě ale chválili hodně! Nebude to tím, že tě bylo za CO chválit? //Melody, jak vypadá maximální pochvala? :D
melody
08.05.2013 11:15
no ty jo, ani nevim :D Pavel me chvali celkem casto, ale nevim, zda je to ta pochvala, na kterou se ptas...:) Spis si prave myslim, ze chvali mou osobu a ne nejaky konkretni vysledek... mozna pred par dny se mi dostalo uplne maximalni pochvaly za obrazky :)
Stela
07.05.2013 20:21
Taky bych řekla, že důležité je hlavně to, aby se člověk uměl pochválit a ocenit sám. Protože pak nemusí čekat na chválu druhých (i když ta účinkuje jinak, tedy i jinak těší a motivuje). Nu, já skromná duše chválu od druhých neočekávám, o to víc mě pak ale hřeje na srdci. S drahoušem se ale vzájemně chválíme velmi často… za odvedenou práci, za vaření, za úžasné prožitky, občas i za úplné maličkosti či jen tak motivačně. A já ho navíc velmi ráda chválím za to, že je džentlmen :) Zbytek rodiny a přátele taky velmi ráda chválím, nejen za velké záležitosti, ale i za drobnosti - vždyť ty naplňují naše dny. Na uni nás vyučující chválili celkem dost, ale hlavně na hispanistice. Když si promítnu těch pět let, tak třeba za dobrý překlad španělské beletrie (co to bylo konkrétně, už nevím), za eseje (o Fridě, o modernistické poezii Rubéna Daría) nebo za tu skvěle zvládnutou „audiozkoušku“ spočívající v rozpoznání latinoamerických indiánských jazyků. Na bohemistice se mi ale taky dostalo pár pochval; nejvíc mě asi těšila ta za referát o obrazu Podkarpatské Rusi v Hordubalovi a pak samozřejmě všechny spjaté s diplomkou. Nu a nakonec komentáře chci pochválit tebe, má milá Monitko, za to, jak inspirativní osobou pro mě jsi, jak podnětné píšeš články, jak krásné fotky a obrázky tvoříš a jak mě věčně "nutíš" myslet :o) PS: A ještě jednou ti skládám chválu za ty božské lasagne, které jsi mi tehdy připravila! ;)
San
07.05.2013 11:40
Drahá, vydrž! Nebojuješ sama! Mně se po mém dřívějším nechutenství taky povedlo pořádně se "rozežrat", a cesta zpět na půdu rozumné konzumace je pěkně trnitá. Kor když máš pořád klacky pod nohama v podobě tatranek, čokolád, sušenek, nanuků, zákusků schovaných ve všemožných zákoutích domova.. Takže nejsi v tom sama, nechroupu sice mrkve, ale zmenšuju porce a sladkého si dovolím jen minimum (oproti zbouchání čokošky, tatranky, sušenek a zákusku v jediný den..). Třeba právě teď se tu na mě směje tatranka... uaaa. Vyděržať! - A k těm pochvalám, nestačím se divit, ale dostává se mi jich poslední dobou hodně. A nechce se mi věřit, že Tobě ne, vždyť jen ty tvoje obrázky, nebo ta brož, co od Tebe mám, tyhle články jsou skvělé, tvoje odhodlání a nadšení, tvou schopnost motivovat a obohacovat. Nepodceňuj se :o)
Web | Fay
06.05.2013 21:10
Já myslím, že mě chválí někdo snad každý den - a když ne, pochválím se sama :-). Ono za prvé je potřeba umět si o tu chválu říct - vytasíš se s tím, co se ti povedlo a ostatním to nedá. A za druhé - chvála druhých je sice fajn, ale je vůbec potřeba? Nejdůležiější přeci je, že ty sama jsi se svým výkonem spokojená a že se můžeš s čistým svědomím pochválit. Jsem si jistá, že pak i ta chvála od okolí bude přicházet sama! A tak ještě jednou moc a moc gratuluji k úspěchu a doufám, že si budu moct tu esej taky někdy přečíst ;).
