Prchavé nadšení
Závidím lidem, kteří dovedou zrealizovat své odhodlání A setrvat.
Já ho dovedu tak maximálně zrealizovat. Pak se zhruba týden bavím. A nadšení je najednou fuč. Obvykle proto, že mě zase nachne něco jiného. Mamka mi tuhle "negativní" vlastnost často předhazuje a mým skvělým "projektům" nikdy nevěří, protože ví, "že mi to stejně dlouho nevydrží."
Ony ale existují aktivity, u kterých jsem setrvala! Třeba goodreads. Tuhle knižní databázi načítám snad ještě častěji než fejsbuk. A že se ten fejsbuk snažím omezit! Už jsem si zablokovala asi milon různých příspěvků a některé otravné lidi (které bych mohla rovnou smazat, že?). Předpokládám, že spousta lidí si zablokovala mě, protože dovedu být velice prolific, když zrovna nemám co na práci. To je fér! Nerada bych druhé nudila k smrti.
Teď se snažím oživit couch surfing, abych nemusela utrácet za ubytování v Londýně. Doufám, že někoho milého najdu a zase si trochu rozšířím obzory.
K post crossingu se vrátit chci, ale zatím jsem se pořád nedokopala k poslání prvních dvou pohledů. Z ledna. Ostatně tady s tou poštou, kde nikdo přesně neví, kolik stojí známka, to zrovna jednoduché není. Babičce dorazil pohled, který jsem poslala 25.února. V éteru je těch pohledů více. Už asi 4 týdny. Sovy asi umrzly nad La Manchem.
Nadšení z Coursery, která nabízí vzdělávací kurzy, mi vydrželo asi tak dva dny, protože se mi nechtělo čekat. Blogilates je pořád na programu, ale přesunul se na list "after Erasmus". Už neháčkuju (týden byl dostatečně dlouhá doba ... co s těma 5 klubkama vlny?). Náušnice jsem nevyráběla ani nepamatuju, ale s plstí si budu zase hrát, až přijedu domů. Musím si nutně vyrobit spoustu květin do vlasů! A když mi SIS užije pěknou tašku přes rameno, mohla bych si ji ozdobit. No jé, a patchwork ... vidíte? Už mi zase hráblo a nejradši bych se pustila do všeho.
Dnes ráno jsem u Luci na blogu hledala odkaz na program, přes který si cvičí slovíčka. Nenašla jsem ho. Ale natrefila jsem na Duolingo. Takže se od rána učím španělsky a zatím (je půl druhé) mě to baví. Pravděpodobně mi to dlouho nevydrží, ale zas tak mě to nežere. Mám totiž pocit, že objevuju svět, když pořád zkouším něco nového.
Je sice pravda, že bych strašně moc ráda byla v něčem expert, ale ono to prostě nejde. Nedovedu si představit, že bych se věnovala jen jedné věci. Jaké plusy a mínusy vidíte vy? Umíte se pustit po hlavě do jedné činnosti a vložit do ní veškerou svou energii? Nebo jste raději průměrní ve větším množství aktivit?
Smířila jsem se s tím, že to se mnou lepší nebude.
