Komentáře: Prchavé nadšení
Závidím lidem, kteří dovedou zrealizovat své odhodlání A setrvat. Já ho dovedu tak maximálně zrealizovat. Pak se zhruba týden bavím. A nadšení je najednou fuč. Obvykle proto, že mě zase nachne něco jiného. Mamka mi... [celý příspěvek]
Sim
09.04.2014 22:39
Holky moje zlatý! Když jsem si vaše komenty četla před pár dny, souhlasně jsem kývala hlavou. No ale včera mě zas chytil splín a přes veškeré snahy se do nedovedu zbavit úplně. Splín se točí pořád kolem toho samýho. Asi forever doomed!
Web | Fay
05.04.2014 14:22
Hlásím se do klubu beznadějných enthusiastů, kteří se rádi nechají nadchnout, ale u máločeho vydrží. Musím říct, že mě to někdy docela mrzí, protože vím, že kdybych si dovedla lépe organizovat čas a dokopat se k práci, že bych toho zvládala víc. Ale už jsem objevila, že pokud z něčeho nemám nějaký výstup, že se k pravidelné práci těžko donutím, ať už jde o cokoli. To, co mě opravdu baví (muzika, čtení, filmy), na to si čas najdu vždy a to ostatní evidentně není pro můj život tak důležité, takže stačí si k tomu čas od času přičichnout :-). A souhlasím s vámi, že je to skvělé v tom, že člověk si zkusí spoustu věcí a nikde přece není psáno, že musíme všechno dělat pravidelně a kvalitně, ne? Tenhle trend kolem sebe poslední dobou vnímám docela často a musím se přiznat, že mě pěkně leze na nervy. Krásně to popsala Miranda ve své knize, v tom jejím rozhořčení, že nám berou nevinnou zábavu a i v té bychom měli vynikat. A kupodivu zrovna včera jsem se o tomhle bavila i s panem Darcym, který na to má úplně opačný názor, co my :D.
Stela
05.04.2014 08:54
Však o mně to moc dobře víš, že já radši upřednostňuju tu možnost být průměrná ve spoustě věcí, nežli vynikat v jedné jediné. Baví mě na tom právě to, že můžu začít s čímkoliv, pro co se nadchnu, aniž bych si vytvořila nějaký vnitřní (a možná nejen vnitřní) závazek, že se tomu musím věnovat na sto padesát procent a dlouhodobě. Navíc mám pocit, že si tak aspoň rozšiřuju obzory a občasi dovednosti. Samozřejmě by se mi líbilo, kdybych uměla líp fotit, pěkněji kreslit nebo kdybych se konečně naučila plést (kolikrát jsem v životě začínala? Ach, to se ani spočítat nedá!). Byla bych určitě ráda, kdybych se na běžkách neplácala, ale když to nejde, tak co jako? Já ráda dělám i věci, které neumím, nejdou mi a v životě v nich vynikat nebudu. Ale BAVÍ MĚ a jsem díky nim spokojená! ;) A to je přece důležité, ne? :)
Web | Ely
04.04.2014 17:00
Mám úplně ten stejný problém. Taky bych nejradši dělala milion věcí najednou a hlavně nejlíp ty, které bych vůbec dělat neměla. Taky se vždycky pro něco hrozně nadchnu a vydrží mi to tak dva-tři týdny a pak se objeví zase něco dalšího. Třeba teď mám sto chutí se zase pustit do učení němčiny a norštiny, malovala a běhala místo abych pracovala na bakalářce...Na druhou stranu je pravda, že se to jsou většinou pořád ty samé věci, které se točí dokola. A postcrossing už jsem neposlala taky hrozně dlouho. Přitom pohlednic mám pořád hromadu.^^
