Komentáře: Stárnu
Knihovna je velice nepřátelské místo. Nejen že musíte skoro pokaždé platit pokuty a žádná návštěva se neobejde bez několika kilového batohu plného knih, které následně musíte táhnout až domů, ale taky po cestě zpět... [celý příspěvek]
Mona
12.06.2012 16:49
Kdyby nejpozději o půlnoci, to já to obvykle zabalím kolem deseti,někdy dříve. Davi se může potrhat smíchy, že jsem jak dítě, ale když já narozdíl od něj vstávám třeba v 6 (on až v devět), tak mi to připadá ospravedlňující. Ne že bych musela vstávat tak brzo ... ale kdy jindy dělat přípravy než se zalepenýma očima hodinu před lekcí, že? :D //Ale víte co, já vůbec nevím, co s tím naším problémem jako dělat. Ono to nejde číst pořád, že? Škola, práce, povinnosti. Díky bohu za mhd, jinak bych asi nečetla vůbec. Škoda, že si nemůžu říct "Tak tohle četla Luci, tohle Stela, tak to já už číst nemusím" - ledaže bychom měly společnou paměť :DD
Web | Lucka
12.06.2012 14:07
Holky, je to trapný, ale já jsem na tom fakt úplně stejně :D Kdyby aspoň nepřibývaly každým rokem nové a nové knihy, ale takhle mi stačí pročíst si vždycky nové číslo Pevnosti a mám tipy ke čtení alespoň na půl roku. A to chci ještě číst spoustu knih mimo fantastiku ... ach jo. Ale stejně mám vždycky hrozně příjemný pocit, když vyjdu z knihovny s těžkou kabelou nového čerstvého čtení :).
Jen to, že taky rok od roku čtu méně a méně mě děsí. A to, že při čtení čím dál častěji usínám, ať už je knížka sebezajímavější. To je jasné, že pak nemůžu stihnout přečíst ani tu vytyčenou padesátku!
Web | Stela
11.06.2012 14:06
Já se nesměju. Taky totiž mívám pocit, že ani za nic nemůžu stihnout do konce života přečíst všechny ty knihy, které bych chtěla. A s přibývajícími roky a stále se snižujícím počtem přečtených knih za rok je ten pocit čím dál častější. Navíc už ani ta moje četba není to, co bývala. Dřív jsem byla schopná číst dlouho, předlouho do noci. Nu a teď? Katastrofa, usínám nejpozději o půlnoci, nejlépe mnohem dřív. Bych si mohla dát sirky mezi víčka, a přesto bych určitě usnula :D
Chápu, jak já tě chápu...
