STOP overthinking
Proč když mám konečně dojem, že jsem na něco kápla a myslím si, že jsem našla správnou cestu, praští mě přes nos větev, která mi všechno totálně vyvrátí?
Dokážu já vůbec spojit spirituální svět s tím reálným? Když žiju v tom reálném, připadá mi, že mi něco chybí. Když žiju v tom spirituálním, jsem naprosto mimo realitu. Že mě ta rozpolcenost vůbec překvapuje.
Zůstat nahoře či vrátit se zpět? Existuje něco mezi?
David mi dnes "potvrdil" mou domněnku, že čím více dveří se mi otevírá, tím větší je šance, že se stanu parádním případem pro Marci. Neřekl to přímo takhle, ale jen já vím, jak moc se v tom všem vrtám, že.















