Taková ta
Že dovedu zírat do zdi a vykoukat tam díru už víte. Prokrastinace. Chronická. Neléčitelná. Tentokrát jsem ji dotáhla k dokonalosti. Poslala jsem esej dva dny po deadlinu. Když to nevyjde, nebudu se ani moc zlobit. Stejně nešlo o docházku, ale jen o tu esej. Když tak za rok napíšu druhou. A třeba i včas.
Dnes jsem přišla na nepříliš pozitivní věc. Byla jsem donucena se odhodlat, protože sliby se maj plnit (nejen o Vánocích), k time-consuming aktivitě. A jakmile jsem se do toho pustila, bylo to najednou velmi jednoduché. Jenže v tu chvíli mi došlo, že kvůli mému věčnému posouvání (vaření čaje, zobkání sladkostí, strouhání mrkve, vaření obědu, nákupu, ...) nemám šanci danou činnost stihnout včas. Kor když mě ještě čeká učení se na zítřejší zápočet a že těch materiálů je víc než dost.
Jak jednoduchý by můj život byl, kdybych se místo prokrastinačních aktivit dokázala věnovat tomu, čemu mám. V pohodě bych to stihla. Nestresovala bych. Mělo by to určitou kvalitu. A já pak mohla třeba číst. Ale ne! To já prostě nesvedu. Už pátým rokem se snažím přemoci sama sebe a pořád se mi to nedaří.
Nemusím být dvakrát chytrá, abych si vyložila, proč se bolest z pravého ramene rozšířila na celou horní část zad. V brzké době očekávám známé bolesti v oblasti beder. Místo nejezení se přecpávám. Takže, sleeping disorders se opět blíží?
Je třeba to zastavit dřív, než zase propadnu a nechám se unášet ničivým stresem. Jenže, začínají testy a zkoušky a všechno je tak nechutně blízko. Já snad nemám žádnou vypěstovanou odolnost vůči stresu. Nebo se mi v průběhu věků někde vytratila?!
(magistra má dneska každej blbec, proč bych ho neměla mít i já?!)
A až to bude všechno za mnou,
- přestěhuju se do fitka
- vyrobím si nádherně jarně laděnou kuchařku plnou vyzkoušených vegetariánských receptů
- vyzkouším milion a jeden recept
- zrealizuji překvapení pro San :o)
- koncem června si konečně nechám nabarvit vlasy
- najdu si další studenty
- přestanu se cpát čipsama, kešu v čokoládě, snickerskama, zmrzlinou a vším, co ze mě dělá nechutnou kouli
- budu kreslit a psát každičký den
- přečtu spoustu chytrých a krásných knih
- a podívám se na pár vzdělávacích dokumentů
- budu chodit spát před půlnocí
- a nebudu stokrát denně načítat facebook a vůbec celý internet!!!
Do té doby se budu nadále opíjet maté (dnes asi tři litry), chroupat syrovou mrkev, malovat mandaly a poslouchat směsici všeho možného, převážně pohanského to keep my mind fit and more or less healthy!
