Archiv blogu: 5/2010
Spokojená
Mám tak nějak všechno, co bych mít chtěla. Prokousávám se zkouškami. Čtu povinnou literaturu (a baví mě to). Kulturně a společensky žiju. Znovu se vracím k esoterickým vědám. Mám plány na prázdniny. Usmívám se a jsem celkově spokojená a vyrovnaná :)
Jako Alice in Wonderland
Každý den přináší nové poznatky. A já nestačím žasnout, jak se rozšiřuje můj svět. Sice pořád nerozumím politice a svíčkovou jsem ještě nevařila, ale připadám si den ode dne starší a starší. Což je možná důsledek uvědomění si, že mi brzo začne táhnout na třicet. Připustit si tuhle skutečnost mě stálo nemálo sil. Ať si kdo chce, co chce říká, třicítka je děsivé slovo. Nejen proto, že kolem třiceti už začínají tikat biologické...
Tak teda hm
Pociťuji silně xenofobní sklony smíšené s hysterickým smíchem. Že nic není tak, jak bych to chtěla, mi už připadá jako samozřejmost. Na co se rozčilovat, že? Jestli žijeme jen jednou, tak si přece nebudu zbytečně "vytvářet" nové vrásky. Už tak jich mám dost. Minimálně dvě na čele. Blíží se deadliny. Svůj hysterický smích přestávám mít pod kontrolou. Občas se prostě objeví a já se nedokážu přestat smát. A nemám ráda lidi. Abych byla...
