Archiv blogu: 7/2009
Filmová
Posedla mě vášeň stahování filmů. Zatím mám dva :D Nicméně dívám se na filmy, které postahovala ségra. A musím se přiznat, že mě ty mozekvyplachující slaďárny baví. Dívám se na ně stejně jen z toho důvodu, že se nehorázně nudím a Utopie už mi leze krkem. A taky proto, že procvičuju svou english, koukám na ně s anglickýma...
Užívám si sto roků samoty ...
Když jsem psala, že s tancováním rozhodně nemíním skončit, myslela jsem to vážně. V hlavě mám šílený chumel nápadů a přání (a zoufalých volání ohledně brigády), který se pokouším usměrnit jedním směrem, ale stále se nedaří ... Sobotu jsem strávila ve velmi příjemné společnosti. Spousta irských...
Nenávist/závist
Přemýšlím, co je pravdy na tom, když se řekne: "Když někoho nenávidíš, je to proto, že mu závidíš." A myslím, že je to pravda jen částečně. Momentálně nenávidím jednu osobu. Protože ... a to je právě to ... se chová totálně nadřazeně a šíleně si věří, ačkoliv po bližším prozkoumání člověl...
Poblázněná - opět a stále
Mizera je to. Sice sladký a neodolatelný, ale stejně ... nikdy neudělá to, co si přeju. Vždycky přesný opak. Napsala jsem mu, že na něj budu myslet celou noc a co on na to? Že on prý bude celou noc spát. Zabít! Ale stejně ho miluju ... Nikdy je nebudeme mít takové, jaké bychom je chtěli. A to je na nich asi to nejlepší.
Jak jsem oslavila své dvacetiny
Jirka a ty jeho dárky. Nepřekonatelné. Fantasie, kterou oplývá, mě dokáže zaručeně odrovnat. V dobrém slova smyslu. Tentokrát přinesl deset krabiček s číslem. A já měla házet kostkou. Podle čísla jsem si vybrala balíček. Pak nastavil minutku na deset minut a po zazvonění jsem mohla házet znova. Pokud padlo stejné číslo, musela jsem čekat bez dárku ... a takhle jsem...
