Archiv blogu: 3/2013
Vysmátá
Přestala jsem myslet. Doufám, že to dlouho vydrží. Užívám si svůj debil-sonrisa na tváři, protože i přes tu šerednou zimu je venku celý den slunce, a protože jsem si malovala za zvuků Albinoniho barokní hudby (je to možná trochu depresivní, ale prosvítá tam i naděje), a protože si s Žandou založíme britský nevěstinec, a protože mám prostě dobrou náladu a nevím, kdy přečtu texty do literatury, protože převládá touhu omámit se vodní dýmkou. Jsem...
Psycho svět
Zúčastnila jsem se přednášky o ADHD dětech. Většina mých dětí je značně hyperaktivní, tak jsem si myslela, že bych se třeba mohla dozvědět nějaké triky, jak na ně. Houbeles. Přednášející nejspíš dostal cihlou do hlavy. Poté, co nám odvykládal, jakým způsobem učil svou dceru vnímat barvy, pochopila jsem, proč se s ním manželka rozvedla. Jen nechápu, že jí to trvalo tak dlouho. No ale poslechla jsem si ho. Zamyslela jsem se. A přestože jsem tam šla...
Přemítací
Ví vůbec, kolik mi dává? Že je tím nejjasnějším zrcadlem, v kterém vidím všechny kazy na své duši? Nad tím netřeba pátrat. I kdyby to bylo jen mé naivní přesvědčení, podstatné je, že se v zrcadle skutečně vidím z úplně jiného úhlu pohledu. Po dnešním dni mám třeba pocit, že mé zápasy s žárlivostí se přesunuly někam do mlhava. Že si prožívám mnou stokrát opakované "nic neočekávat, tak se aspoň člověk nezklame, maximálně bude...
Filled with joy
Every day is a beautiful day if you give it a chance to be ... Yesterday was simply perfect. I bought three books. I heard several compliments (concerning my outfit). I talked to a writer. I got an autograph. And most of all, I spent lots of pleasant and inspiring hours in a company of a very close friend of mine, my Shining Sun with a true angelic heart. We were talking, laughing, eating pancakes and drinking tea :o) We were silent while looking at each...
Trocha musiky
Starší kousek mé poesie - Vyznání, který si vzal na paškál David Bartoš. Upravil, doplnil o parádní refrén, zhudebnil a nazpíval. Člověk by nevěřil, že z něčeho tak kýčovitě sladkého se může zrodit parádní věc. Když to tak poslouchám, na rtech mi pohrává úsměv ... přeci jen se něco změnilo. Vím, že strůjcem vlastního štěstí jsme jen my sami. Že k tomu nepotřebujeme nikoho jiného. Opravdu to vím. "Využila" jsem tohle uvědomění si...
