Blog: Day by day
Jak bylo na jihu
S takovým tím vědoucím úsměvem koukám na své vyzývavě červené nehty, přemýšlím o hráškově zelené a zpívám si nahlas písničky spolu s United Flavour. Love from the first tone, surely it is. V neděli někdy kolem půlnoci jsme přijely do Phy. K babi a dědovi už nic nejelo, tak jsme jen tak bezúčelně zevlily po nočním městě s kufrem a třemi lahvemi...
Před odjezdem k žabožroutům
Přečtěte si aspoň jednu jedinou povídku od Edvina. Jeden jediný film jsem chtěla vidět. A co jsem z něho měla? Půl hodiny a to je asi příliš. Proč? Protože prostě mistrovství světa. Jak mamka, tak ségra se spikly proti mně a nehnou se od televize. Čt4 je jediný program, na který se teď můžu dívat. Což samozřejmě nechci. Sport je děsná nuda. A mě nikdy bavit nebude. Kolo, brusle, plavání,...
O čtení těch druhých
Listuju pomyslnými stránkami webu knihi.cz a pročítám profily ostatních čtenářů. Zvažuju, že bych navrhla pár změn, které by se mi docela zamlouvaly. Jako třeba více prostoru pro informace o čtenářích. Těch pár vět nic neřekne a já jsem tááákhle zvědavá. Baví mě poznávat nové človíky. A třeba jednou natrefím i na...
Týden in motion
Přesně tak. Od soboty jsem se nezastavila. Hned ten osudný den nás u sebe doma pohostil Pavel. Okoštovaly (já a Peťka) jsme jeho novou vodárnu. Která je úplně úžasná, malinkatá a tááákhle roztomilá. Pak jsem měla tu čest trávit odpoledne v přítomnosti mé drahé Eveli, která mě zásobila spoustou užitečných rad a názorů. Stejně tak...
Co teď?
Zdá se mi to všechno jako hloupý vtip, který za chvíli skončí. Je mi o něco málo líp, protože jsem mluvila s několika přáteli. A další kamarádi se nabízejí, že budou se mnou a prostě tak. Vím, že mám kolem sebe spoustu báječných lidí, jen až tedka nějak si uvědomuju, že pro ně asi něco znamenám a zřejmě se se mnou NEnudí (jako...
