Archiv blogu: 10/2012
Reorganization
Po uplynuvším a nepříliš free time-friendly týdnu jsem usoudila, že bude zapotřebí zreorganizovat svůj rozvrh, respektive přípravu na výuku, přípravu do školy a především efektivní využití volných chvil, které se občas naskytnou. Začala jsem včera. Vyházela jsem všechny věci ze skříňky, kde se povaluje kde co od učebnic, přes zkopírovaná cvičení pro studenty, pastelky, diplom, barevné papíry, plyšáky až po prázdnou lahev na vodu. Zbytečné jsem...
V normě
Těžko říci kdy a jakým způsobem jsem se dostala do stavu: v normě a snažím se trochu víc než jen přežívat. Uvědomuji si, že mé rozhodnutí obklopit se výukou bylo nejspíš hodně šílené, neboť jediné skutečné volno, které se mi naskýtá, je v pátek večer. A to prosím opravdu až večer, protože až do šesti hodin učiteluju. Škola je strašlivě nudná, ale díky Janči a Domči se bavím neskutečně. Celou včerejší španělštinu pro začátečníky jsme...
Convincing
Přesvědčuju sama sebe, že dneska bude skvělý den. Bude skvělý den. Parádní den. Co si vezmu na sebe? Něco zeleného asi. Koupím si knihu do školy, přečtu první kapitolu, užiju si jedinou opravdu zajímavou a užitečnou hodinu. Budu se usmívat na hodině druhé, kterou sice k životu nepotřebuju, ale je taky zajímavá. A pokusím se s Jančou nesmát na španělštině. Pak si budu hrát na paní učitelku já. Hurá na předložky! A v sedm hodin se pustím do přípravy...
Under pressure
Tak fajn! To jsem asi opravdu přehnala. Příliš mnoho úkolů, příliš málo času. A Mona si čte. Respektive četla. Což evidentně NEbyl dobrý nápad. Na středu prezentace o cca 90minutách. Samozřejmě nevím přesně, co všechno by měla a neměla obsahovat. Na čtvrtek 45minutová hodina pro mrňouse, bez guide booku. ČTYŘICET PĚT minut je jako věčnost, když se děti začnou ošívat a vy vidíte, že TAHLE aktivita opravdu není košér. Spánek - cizí slovo....
Já nevím
Kdyby se mě teď někdo zeptal, jak se cítím, nejspíš bych na něj hleděla s lehce pootevřenou pusou, popřípadě svůj zrak zaměřila kamsi do dáli směrem dolů a po chvíli pokrčila rameny na znamení naprosté nevědomosti. Já vážně nevím. Občas se tak zastavím a zeptám se sama sebe, co zrovna teď cítím. A (skoro) vždycky si dovedu odpovědět. Teď mi ale připadá, že mám uvnitř naprosté prázdno. Žádná specifická radost, či naopak smutek, naštvání,...
