Blog: Day by day
Jak je těžké žít můj život
To byste nevěřili, jak je těžké žít můj život. Za prvé, jsem bezdomovec. Viděla jsem papíry ke sčítání lidu. Do kolonky trvalé bydliště napíšu mamčinu adresu. Do skutečného bydliště nemůžu napsat nic, protože u Daviho nejsem nahlášená. A mamka mě do listu týkajícího se bytu napsat nechce, že prý tam už nebydlím. Sice si dělala jen srandu, ale mně to teda moc vtipné nepřišlo. Za druhé, mám stále sedřené paty z nových bot a celkem...
Šikulka šikovná
Nemám sice napsanou celou bp, ale něco málo jsem zvládla. Jako třeba napsat úplně trapné introduction. A po včerejší hodině s Chrisem (není nad rodilé mluvčí) jsem si uvědomila, že mám spoustu useless omáčky a na vlastní výzkum (i když bych tohle slovo v souvislosti s MOU prací používat asi neměla) mi moc místa nezbyde. Taky jsem vyzkoumala, že o Michaelu Cunninghamovi je toho napsáno strašně málo. Obvykle rok a místo narození, jméno jeho partnera a toť...
Zodpovědnost volá (asi mám špunty v uších) - verze 2
Zrovna před chvílí mě v bookshopu navštívila Janka, což je jedna z mých kamarádek na angličtině a taky z gymplu, a byla tak moc hodná, že mi přinesla matroše k hodinám, které jsem včera zameškala. A taky mě trochu navnadila na psaní bakalářky. Nejen, že má už 10 stránek, ale povídala něco o tom, jak moc jí to psaní baví a jak se těší až se bude učit na státnice. Horečka, kterou má, asi trochu zapůsobila :) Ale fakt mě to trochu...
Stop thinking about that, Mona!
A víte co? Je mi to jedno JE MI TO JEDNO JE MI TO JEDNO JE MI TO JEDNO Už tomu i věřím a cítím se mnohem líp. Vždyť na čem záleží? Na mém vlastní štěstí. Pursuit of happiness je jedno ze základních lidských práv v americké ústavě. A v mé mysli! Co bych se nervovala. Prostě si užiju den jen pro sebe. Podívám se na film. Upravím další fotky. Od srdce se zase zasměju a pobavím na irských tancích. A snad pohnu s bp. Vždyť JÁ jsem...
Slečna Bezprizorní opět na scéně
Oblíbila jsem si rádio Ethno 90,7 FM, které poslouchám, když jsem v bookshopu sama. Zrovna teď hraje a já jsem díky němu chvíli na Jamajce, chvíli v Irsku a docela často na Slovensku s mou srdeční HRDZOU (která si zaslouží kapitálky). Snažím se nemyslet na hlavobol, který ne a ne přejít ani po Panadolu extra. Zřejmě mám nějakou vrozenou vadu, které se do smrti nezbavím a budu utýrána bolestí. Dobře mi tak! Moc myslím ... A tak tedy poslouchám...
