Blog: Day by day
Trying to LIVE like the others
Když se člověk zamiluje, na počátku vztahu nevnímá obvykle nic a nikoho jiného, než svého drahého. Pak se začíná zajímat i o svět kolem a většinou získá spoustu nových přátel ze strany svého přítele. No jo, jenže já nikdy nedělám věci tak, jak je dělají ostatní. A vlasrtně ani nemám možnost, abych byla jako všichni ostatní. protože vždycky se najde něco, co mi to překazí. Neříkám, že mi to vadí, ale tak prostě bych jednou chtěla...
Pořádně odhodlaná a namotivovaná
Nemám vůbec ponětí, co se stalo v mé smysl-nedávající hlavince, ale rozhodla jsem se, že tento semestr smetu zkoušky ze stolu trochu rázněji než v předchozích letech. Plánuju jít na dva předtermíny. Anglickou lexikologii, která spočívá v naučení 39 otázek a vymyšlení adekvátních příkladů. A českou fonetiku, která mě baví a narozdíl od anglické neobsahuje kvanta speciálních znaků (čímž ale nechci říct, že by mě nebavila. Naopak!). Krom...
Už JEN jeden semestr. A bakalářka. A státnice.
Existují dva možné scénáře mého budoucího života (počínaje dneškem). Buď bude má právě odeslaná esej vrácena s pobídkou k přepracování, což samozřejmě udělám a pak budu esej moci odprezentovat. Anebo mi bude vynadáno, jaká jsem kráva, že vůbec neumím španělsky a nebude mi dána žádná možnost to opravit, což by znamenalo opakovat předmět, čili opakovat ročník, čili odložit o rok státnice. Ještě je tady varianta třetí, která ale nenastane,...
Prostě jsem se smázla
Na facebooku. Už nejsem členem sociální sítě. A najednou mám času, že nevím, co s ním (haha, to byl fakt blbej vtip). Takže začnu hezky psát svou bakalářskou práci, číst knihy ke zkoušce z americké a české literatury, psát analýzy a především se věnovat svému drahému Muži, který si zaslouží jen tu nejlepší péči (a jak krásně pečuje on o mě! :o) Čtu. Strašně málo. Těch plánovaných sto knih do konce roku určitě nestihnu. Letos je to...
Ať už přijde jaro!
Ani nestačím otevřít oči a listopad pomalu končí. Zažila jsem spoustu hezkého, krásného, kouzelného. A doufám, že ten černý flek, který mi občas problikne před očima, je jen obvyklá podzimní "deprese" Stmívá se brzo a já nevidím na cestu. Určitě jsem vybrala tu správnou, protože mé srdce se tetelí blahem, ale ... jakoby se má cesta vzdalovala od cest mých nejdražších, nabrala úplně jiný směr a změnila se v dálnici, uhánějící kamsi do dálky....
