Blog: Day by day
á la Montessori (?)
Přijdete ze školy, uvaříte si velký hrnek kakaa a spolu s kakaovým řezem z pekárny si uděláte pěknou chvilku. A pak se pustíte do práce. Příprava na business lekci, která mě čeká ještě dnes odpoledne. A hromada sešitů, abyste zkontrolovali úkoly, které měla dnes v hodině plnit třeťáčci. A přesně o tomhle bych vám chtěla povědět ... Zvládli jsme společně první půlrok. Posouváme se kupředu poměrně rychle, hodně si pamatujeme, snažíme se,...
Co si tak předsevzít ...
Panejo! Tak tady máme další nový počátek ... něčeho VELKÉHO. Doufám, že vás to nerozčílilo. Protože všude (čti: několik statusů na fejsbuku) na internetech čtu, jak je strašně trapný dávat si předsevzetí a snažit se o zhubnutí/přečtení více knih/shlédnutí více filmů/dobrosrdečnost k druhým, atd., když by to člověk měl dělat vlastně pořád během celého roku, a ne proto, že jeden rok skončil a druhý začíná. Mně to trapné nepřijde. Naopak,...
A sakra, Vánoce
Že mě asi tak polovina mé práce moc nebaví a neuspokojuje, vím už docela dlouho. Kvůli této nemilé zkušenosti se v pondělí ráno probouzím se ztuhlým krkem/bolestí v bedrech/bolestí v ramenou/ucpaným krkem, atd. A probouzím se také s myšlenkou na páteční odpoledne, kdy nebudu muset dělat vůbec NIC. Ve středu v poledne si oddychnu, že jsem přežila další týden, následující dva dny si s úsměvem plně užívám, no a v neděli večer zase nechápu, jak je...
Když růžový brejle zčernaj
Nebojte, nepropadla jsem dalšímu podzimnímu splínu, jen jsem se srazila s realitou ... (Mohlo a mělo by zajímat všechny mé kamarádky lektorky, které pracují samy na sebe!) Díky ředitelskému volnu na základce jsem dnes konečně měla možnost vyřídit všechny resty včetně sociálního pojištění. A tak jsem napochodovala na patřičná místa, pozjišťovala co a jak a celá nadšená odcházela s tím, že můj dluh není zas tak veliký. Měla jsem totiž za to,...
Těší mě ...
Ani bych neřekla, jak dovede být úklid povznášející. Už nějaký ten pátek se máchám ve své negativistické náladě, šířím kolem sebe podzimní melancholii a odevzdání se osudu, bez jakékoliv touhy podívat se na svět pozitivníma očima. Skepse a apatie obestoupily mé dny a pokusily se mě utopit. Proto jsem šáhla po nejsilnější zbrani (dokud na to ještě mám sílu, říkala jsem si) a napsala Shining Sun. Nic jsem si od toho neslibovala, kor když jsem hned...
