Blog
Tulipány pro radost
Měsíc fuč a já jsem stále... ve stejně úžasné náladě. Chvílemi je to lepší, chvílemi horší. Teď se usmívám, neb jsem měla poslední kousek karamelového dortu z IKEA (bezlepkový, moc dobrý). Ale občas se najde den, kdy to tak trochu hodně nezvládám a musím si dát volno od lidí. Lidi totiž vidí a ptají se. A já se neumím moc přetvařovat, takže mě jeden dobře míněný dotaz dovede dohnat k slzám in no time. Takže tak se mám. V nové váze...
Zacyklená
Čas utíká nějak moc rychle. Kdo by řekl, že s mužem už dva roky bydlíme v doupěti lásky a knih. Tři a skoro půl roku jsme spolu. Devět let učím angličtinu a před osmi lety a něco jsem maturovala. Je to TAK dávno, a přitom skoro včera, co jsem plakala nad přijímacím dopisem z gymplu. A přestože se odtikávání času bere jako lineární přímka, mám často pocit, že mé kroky jsou spíše cyklického rázu. V pondělí se zhluboka nadechnu, v pátek po...
Víkendové lážo plážo
Když konečně přijde víkend, můžu se natáhnout na gauč, popíjet dobrý čajík (teď mi moc chutná ovocná řada Majestic od Biogeny) a číst si! O tomhle víkendu jsem si hned v sobotu ráno napsala TO-DO seznam. You are so ridiculous, Simone! No samozřejmě jsem si odškrtla akorát tak snídani a sprchu, které mám na každém seznamu jen proto, abych si mohla aspoň něco odškrtnout a papír vypadal na pohled lépe. Vyprat se mi podařilo až včera před...
O šťastným životě
Konečně jsem ji dočetla. Knihu o šťastném životě. Opravdové štěstí od Martina Seligmana, představitele pozitivní psychologie. Odhodlávala jsem se docela dlouho, protože je mi podezřelé všechno, co je výlučně a veskrze hezké a optimistické a pozitivní. Sice mi studenti říkají sluníčko, ale jen já vím, že je docela často i zataženo a někdy padají kroupy a cloumá mnou vichřice. A jak by mohlo být pravdivé něco, co je pořád jen dobré? Nakonec...
O životně důležitých věcech
Na Vánoce jsem, mimo jiné, dostala pyžamo. Na tom by nebylo nic zaznamenání hodného. Dostávám pyžama každý rok. Ale letos jsem už podruhé dostala pytlovitou noční košili barvy vyblité s velikýma kytkama. Přesně takovou tu antisexy věc, co nosí vaše babička nebo moje mamka. Letos byla naštěstí o dvě čísla menší než ta loňská, takže se o ni nemusím dělit s mužem. Zeptala jsem se mamky, jestli by se příště nemohla zase vrátit k mým oblíbeným...
