Archiv blogu: 7/2012
Toužit nebo prožít?
Můj náhlý děs ze smrti je pryč. Stačilo málo. Mám ale takový pocit, že se zase vrátí a že si opět prožiju den plný úzkosti. Mé narozeniny vůbec nebyly fajn, spíše naopak a neobešly se bez slz. Jsem zkrátka slzavé údolí, které brečí, aniž by k tomu mělo pořádný důvod. I když ... smrt je docela aktuální problém/téma. Zbavila jsem se svého malancholika nebo ho jen zastrčila hodně hluboko a ten bídák teď leze na povrch? Anyway, čtu Špičkou...
Pseudo depka
V 00:00 jsem propadla depresi. Připadá mi, že začínám být úzkostlivá, co se smrti týče. Tak nějak si začínám uvědomovat její nezbytnost, nevyhnutelnost, definitivnost. Vždycky jsem tvrdila, že se smrti nebojím, protože jsem strašně zvědavá, co bude po ní. A já se fakt nebojím. Jen mě děsí fakt, že pak už asi nebudu moct číst a především, kde budou mí nejbližší?! Nesmím na to myslet, protože jsem schopná vypěstovat si docela velký problém. A...
Špičkou jazyka
Dostala jsem, mimo jiné, Špičkou jazyka od mé drahé Sarah Watersové, kterážto mě o svém umu přesvědčila už při čtení Zlodějky a posléze Malého vetřelce. A taky Sofiin svět od Josteina Gaardera, knihu, ke které jsem se snažila dostat snad desetiletí. Špičkou jazyka je lesbický román z Viktoriánské doby, z oblasti divadla a kabaretů. Dovedete si asi představit, jak moc mě musel zaujmout, když jsem se po více než týdnu opět začetla a právě...
