Blog: Day by day
Summer trouble
Paris Hilton ze mě v dohledné době nejspíš nebude. Ráda bych přidávala korunku ke korunce, ale to bych musela mít z čeho přidávat. Opravdu nechápu ty občasné články v novinách, jak "dnešní mladí nechtějí pracovat" Kdybych měla mluvit za sebe a za San, tak my dvě řešíme zcela opačný problém. Pracovat chceme, potřebujeme, jenže ono jaksi není kde. Člověk může sebevíc chtít, sepisovat inzeráty, prosit v jazykovce, ale přes léto zájem umírá. Včera mi...
Vive la France!
Vlastně se vůbec nedivím, že mě kdysi napadlo, že jsem možná trochu manio depresivní. Za poslední tři dny se má nálada proměnila asi tak stokrát v závislosti na tom, co jsem si zrovna "myslela" že se děje. Připadám si jako instantní káva, která potřebuje být něčím zalita, a pak taky záleží na tom, jestli ji dolijete mlíkem, přidáte cukr anebo necháte jen tak. Můžu být v pohodě, pokud mám dost cukru, ale taky se cítit naštvaně, když cukr dojde. Anebo...
Fucked up
Neštve mě to, co jsem udělala. Štve mě, že jsem zase přišla na něco o sobě, co mi tu mou existenci stěžuje. Objevila jsem svou slabost. Odkryla další slupku cibule. A moc bych si přála brečet, jenže to nejde. Cítím jen prázdnotu někde mezi žaludkem a srdcem. Tíživou, nesnesitelnou. Cítím úzkost, všechno se ve mně svírá a potlačuju pocit na omdlení. Zmítám se mezi tím, jak je mi ze všeho špatně, a pak se přejím čokoládou, protože podlehnu...
Čtu
Mám volný den. Čeká mě jen anglicko-filosofický večer s Erlinem, na který se těším. Zítra ráno směr Brno. Marťa má inženýrské promoce. A večer koncert Mezi domy. V neděli volno. A pak skoro volno, volno, volno, volno, volno ... když nepočítám těch pár kurzistů, kteří mi přes prázdniny zbyli. A v září se opět zblázním ze školek a ze školy, protože nebudu vědět, kam dřív. Viva la práce! Mám volný den - nemám žádný řád - těžce...
Ale ne zase moc!
A to narážím na usmívání. Cesta na tramvaj mi trvá průměrně dvanáct minut. Když pospíchám a tudíž běžím,dám to za osm. Když mám čas a koukám kolem sebe, ujdu ji za čtyři. Tuhle nelogičnost nejsem schopna pochopit, ale je to prostě tak (některé věci nelze chápat). Svých dnešních dvanáct minut jsem věnovala usilovnému soustředění se na to, abych nepustila do hlavy žádné myšlenky. Usmívala jsem se na všechny strany a zpívala si. V hlavě. Ódu...
