Blog: Day by day
Parádní Den
Vstávání kolem deváté, snídaně až do postele, hodinka ve fitku, návštěva velkého papírnictví (diář pro příští rok, barevné papíry, skicák, tužky, prupisky, barevné fixky a podobné blbůstky), nakupování ve dvou sekáčích (fialová podzimní sukénka, hnědá letní, tři skvělá tílka a jasně červené šortky), velká Kofola, obhlídka korálkářství, pořízení Mango barvy, příprava oběda a barvení! Zrovna schne ... Tož co lepšího by...
Návrat ke ztracenému JÁ
Never ending true love story skončila. Už na pohádky nevěřím. Už si nemyslím, že bych celý život měla strávit jen s jedním člověkem. Tak nějak to nechci a hlavně cítím, že to v mém případě (anebo obecně?) nepůjde. Jsem náročná. Anebo možná jen obyčejná holka, která potřebuje u druhého vlastnosti, které v dnešním světě nejsou IN, které se vymykají normálu. A všichni zoufale chceme být normální ... Někteří z nás na normálnost rezignovali....
Úprk za svobodou
Zdrhla jsem k mamce. Se sis jsme hned po snídani vyrazily do fitka, daly si čtyři kolečka (což je něco málo přes hodinku), nakoupily (byste nevěřili, KOLIK peněz je sis schopna utratit za jeden oběd) a vydaly se domů vařit. Koukaly na Hannu Montanu (:D - nesmějte se mi) a Extreme Makeover (u kterého brečím už při úvodních titulcích). Sis mě opustila - zamířila do práce, za chvíli dorazila mamča. Daly jsme si Kinder Maxi King, chvíly klábosily a vydaly se...
Tuk, tuk a další hromada tuku
Když už za něco platím velké peníze, očekávám kvalitu. Moje nejdražší boty mě stály něco málo přes litr a letos v nich chodím třetím rokem - sandálky ze sportu. Jsou stále ve stejném stavu. Členství v Expresce stojí 600 a měsíční vstup ještě něco víc - po každé hodině jsem totálně mokrá, ale cítím se báječně (evidentně jsem našla sportovní činnost, při které neusínám nudou). Zrcadlovka mě stála čtrnáct tisíc (můj nejdražší...
Self-destruction ... ?
Ono to asi vážně musí působit směšně, když v jednom týdnu stihnu dvě fitka, procházku s bruslícími kamarády a hodinu beach volejbalu a ještě se chystám do fitka v neděli. Já, lemra líná, trávící svůj život vleže mezi knihama nebo před tabulí poučující druhé. Pár rozjímavých týdnů, jedno rozhodnutí a růžový brýle povalující se v dálce. Osvobozující pocit ... Co na tom, že jsem se ve čtvrtek nejspíš špatně protáhla, protože pořád...
